K jedné z nejčastějších příčin vzniku požáru ve volné přírodě a na zahradách patří nedbalost majitelů pozemků při pálení zbytků staré trávy, listí a větví souvisejícím s přípravami zahrádek na jaro a porušování zákazu plošného vypalování travních porostů.

„K požáru také často dochází při likvidaci hromad klestu, případně zbytků po těžbě spalováním, respektive nedodržením potřebné opatrnosti při těchto pracích,“ uvedla Iva Michalíčková, tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje.

I když spálená tráva nic nestojí, a tedy nemůže při požáru vzniknout žádná hmotná škoda, může se oheň ve větru rychle rozšířit a ohrozit i lidské zdraví a životy. Také může zasáhnout les i přilehlé stavení.

Za porušení zákona až 25 tisíc pokuta

Dalším rizikem při vypalování trávníku jsou podle Michalíčkové ekologické dopady při úhynu živočichů, kteří žijí v travnatých plochách. Plošné vypalování je navíc zákonem zakázané a pokuta není nijak nízká. Obyčejný člověk by tak mohl zaplatit až 25 tisíc korun a majitel podniku až do částky půl milionu. I když zákon výslovně nezakazuje pálení shrabané trávy, listí nebo klestu, i při této jarní údržbě zahrady platí určitá pravidla.

Podniky a firmy mají pak dokonce povinnost pálení biologického odpadu nahlašovat hasičskému středisku, které je nejblíž místu jejich působnosti. Hasiči jsou pak podle zákona zmocněni k tomu, aby stanovili další podmínky pálení a můžou celou činnost i zakázat.

Podle zákona o požární ochraně musí zásady požární bezpečnosti dodržovat i každý z občanů. „Pálení většího množství biologického odpadu v Libereckém kraji musí zahrádkáři nahlásit na jedno z operačních středisek Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje na telefonní číslo 950 471 111,“ řekla tisková mluvčí Iva Michalíčková.

K nahlášení pálení poslouží internet

Navíc jako novinku nyní hasiči na svých webových stránkách www.hzslk.cz založili formulář, pomocí kterého může člověk, který se chystá na zahradě pálit listí, celou věc nahlásit pohodlně z domova od počítače.

Hasiči také připomínají, jaká jsou základní a prospěšná pravidla pro pálení klestu a biologického odpadu. Podle Michalíčkové je nejdůležitější hasiče informovat, kde a kdy se bude listí pálit a zároveň také uvést, kdo je za pálení zodpovědný. Člověk který chystaný oheň nahlásí by měl dbát pokynů operačního důstojníka.

Také uvádí, že žádné dítě mladší patnácti let nemůže odpad spalovat, aniž by bylo pod dohledem dospělákem, který předtím pálení nahlásil. Hořeniště je pak důležité mít pořád pod dozorem, a když začne foukat silný vítr a nebo se jinak náhle zhorší počasí, hasiči doporučují pálení ihned přerušit a oheň okamžitě uhasit.

Dále by se také ve vzdálenosti jednoho metru od ohniště neměly povalovat žádné věci z hořlavého materiálu a po ruce by vždy člověk, který je za oheň zodpovědný, měl mít alespoň přenosný hasicí přístroj.

Zároveň by také zodpovědná osoba neměla místo pálení opustit před tím, než plameny úplně pohasnou. Hasiči také upozorňují, že pět dní po pálení by někdo měl chodit hořeniště pravidelně kontrolovat, aby tak předešel případnému požáru kvůli rozžhaveným uhlíkům.

„Lidé, kteří se na začátku jara chtějí biologického odpadu zbavit pomocí ohně, by však také neměli zapomínat na další důležité zákony, jako je zákon o ovzduší, o lesích, zákon o odpadech a také obecně závazné vyhlášky obcí,“ ukončila tisková mluvčí Iva Michalíčková.