A nesmí chybět ani nápověda. Tento objekt se od svého vzniku na počátku 20. století stal svědkem mnoha událostí a plnil různé funkce. Vznikl jako letní sídlo, které pro Liebiegy navrhl architekt Jakob Schmeissner. Inspiroval se francouzským typem zahradního zámku maison de plaisance a vila odpovídá secesnímu stylu. Je dvoupodlažní, z velké části podsklepená, s podkrovím v lomené mansardové střeše, nad níž vystupuje zvonička. Nechybí ani šitoké zámecké shcodiště. 

Heinrich Liebieg v závěti odkázal nemovitost městu, které ji v roce 1920 darovalo nemocenské pokladně a vznikla tu zotavovna. Během druhé světové války sloužila vila jako župní školicí středisko NSDAP a dočkala se několika úprav. Po osvobození se objekt přeměnil v plicní sanatorium a následně v dětské psychiatrické oddělení. 

V 60. letech 20. století zde došlo k neobjasněné vraždě a místo si oblíbili i filmaři, natáčel se zde například film Krev zmizelého.