VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gustav Ginzel. Podivín, který okrášlil svět

Jizerské hory - Na pozoruhodného světoběžníka z Jizerky vzpomínal v pátek Jaromír Štětina, Aleš Jaluška i autor memoárové knihy Jan Šebelka.

29.9.2015
SDÍLEJ:

Gustav Ginzel.Foto: Foto: archiv Františka Mrvy – Muzeum Jizerka

Originál chlap. Muž s velkým srdcem. Správnej bourák. Ale především obětavý a spolehlivý kamarád, skvostný vypravěč, pábitel a bavič. Zkušený cestovatel a horolezec. Člověk s hlubokými znalostmi zejména z geografie, geologie. Neskutečný svéráz a recesista, který se stal už během svého života legendou. Tak vzpomínají v knize Podivín, který okrášlil svět na světoběžníka Gustava Ginzela jeho přátelé a kamarádi.

Z příběhů, sepsaných přímo pro vzpomínkovou knihu, rozhovorů i útržků hospodských hovorů mezi horolezci a pamětníky ji sestavil a minulý pátek v Liberci pokřtil za účasti spoluautorů novinář a spisovatel Jan Šebelka. „Poprvé jsem ho poznal ještě jako vychovatel v učňáku. Měl tam přednášku a já jen zíral, jak svým vyprávěním dokázal zaujmout těch padesát sígrů," zavzpomínal na první setkání autor.

Legenda zvaná Gustav

Během 76 let, které byly nejstaršímu z pěti dětí významného libereckého textilního podnikatele vyměřeny, navštívil Gustav Ginzel na 80 zemí všech kontinentů. Jako zkušený horolezec vedl nebo byl součástí řady horolezeckých výprav. Měl být dokonce členem tragické expedice na Huascarán, ale na poslední chvíli nedostal povolení. Říkával pak, že mu soudruzi vlastně zachránili život…

„Na výpravy se připravoval svérázně před cestou na Saharu chodil v letním parnu v několika vrstvách oblečení, na zimní trénoval tím, že ležel na lyžích do půl těla korigoval texty," popisuje ve vzpomínkách jeden z jeho nejstarších přátel, autor knihy o Jizerských horách, Miloš Nevrlý.

Proces „Celkem deset paragrafů a deset soudů jsem měl. Byl jsem zavřenej kvůli tomu, že lidi chodili ke mně a k těm ostatním ne. Ale kvůli tomu mě nemůžou zavřít, žejo. Můj první paragraf byl maření dozoru státu nad církvemi, protože jeden z mých hostů lákal druhýho hosta ke svědkům Jehovovým. Na začátku prázdnin mě zavřeli a na konci pustili. Pobuřování jsem měl, spekulaci, hanobení republiky, ohrožování mravnosti, výtržnictví jsem měl. Třeba pobuřování bylo, že jsme měli koně v místnosti. Kůň tam byl deset minut a soud o tom jednal hodinu… Jenže s tím koněm to bylo tak, že stál při Jizerský padesátce venku a bylo mínus třicet stupňů…" G. Ginzel v knize vzpomínek Podivín, který okrášlil svět. Vydal KaL.

Spartánský život se odrazil i v obrovské výdrži. V knize je popsána například historka, jak jel přejezd Krkonoš. Na start dorazil z Jizerky na vlastnoručně opravených lyžích, s nimi odjel závod, a když večer ostatní nasedali do autobusu, nazul lyže a jel ještě za tmy zpátky na Jizerku…

Hnojový dům

Legendou se stala nejen jeho svérázná postava s ostrými rysy a typickou mluvou s německým přízvukem a opepřenou ráčkováním, ale i jeho Hnojový dům na Jizerce.

„Koupil ho po válce za pár stovek od Národního výboru. Tehdejší národní správce ustájil v opuštěné chalupě krávy. Byl tam prý metr hnoje. Nebylo v lidských silách hnůj vykydat. Tak do chalupy svedl potok a „Augiášův chlév vypucoval," připomněl v knížce cestovatel, novinář a politik Jaromír Štětina, autor legendární knihy S Matyldou po Indu, který do Hnojového domu přijížděl, stejně jako třeba Pavla Jazairiová na setkávání světoběžníků.

Hnojový dům i svobodomyslná, běžnými normami nespoutaná osobnost Gustava Ginzela byla trnem v očích nejen některých spoluosadníků, jejichž „zimmerfrei" zůstávaly prázdné, zatímco v Hnojovém domě přespávalo nezřídka i padesát lidí za noc. Když se mu nedalo přišít nedovolené podnikání, protože všechny řádně zapisoval a odváděl daně, spustil se proti Gustavu Ginzelovi absurdní proces, jehož výsledkem bylo dvouměsíční vazební vězení na základě nesmyslných a pokřivených obvinění.

Spisovatel Miloš Zapletal ho v knížce přirovnává ke Kafkovu Procesu, kdyby ho ovšem ho napsal Hašek.

Například z razítka, na němž byl vyobrazen Hnojový dům s názvem v několika světových jazycích, kterými razítkoval dopisy hned vedle československé známky, vyčetl prokurátor „znevažování socialistického hospodářství". Ještě absurdnější byla historka s kocourem. Ten se nalízal prášku, kterým se práškovaly Jizerky a umřel. Gustav mu vyrobil parte, na nějž někdo přikreslil práškovací letadlo se znaky vojenského letectva. „Pochopitelně, že se informace neznámého udavače chopil prokurátor a označil kocourovo parte za „znevažování obranyschopnosti Československé lidové armády". Soud začal památnou větou: Čtení posudků: Věc: Kocour Mikeš, úmrtí. Řvali jsme smíchy a soudce nás chtěl nechat vyvést," popisuje Jaroslav Štětina.

K smíchu to však nebylo. „Soudce, odpudivý arogantní komunistický tlusťoch obvinil Gustava z tak neuvěřitelných, vylhaných a svinsky překroucených věcí, že mně bylo mdlo," popsal ve vzpomínkách Miloslav Nevrlý. Napsal odvolání, ale jablonecký soud mu přesto přišil 28. února 1983, v den jeho jednapadesátých narozenin, deset měsíců natvrdo! Jeho přátelé napsali tehdy dopis Lubomíru Štrougalovi, který měl a má také chalupu na Jizerce. Ten se sice v oficiální odpovědi odkázal na nezávislost socialistického soudnictví, nicméně u Krajského soudu v Ústí nad Labem byl Gustav Ginzel zproštěn obžaloby a soud se spokojil s několikatýdenním vězením, které si už odseděl ve vazbě.

„Poprvé mě napadlo napsat o Gustavu Ginzelovi asi tak před pěti lety. Pokaždé jsem si ale řekl, že už to určitě někdo udělal. Jenže neudělal… To, že ten nápad nebyl marný, se ukázalo v okamžiku, kdy jsem začal pátrat po jeho kamarádech a známých. Sotva jsem je začal kontaktovat, hned se sami hlásili další. A doufám, že se ještě další přihlásí…" Jan Šebelka, autor (jakub.sebelka@volny.cz)

Spolu s požárem Hnojového domu v roce 1995, který do základů shořel během Ginzelovy cesty po Austrálii, to byl podle jeho přátel jeden z okamžiků, který odolného a tvrdého horala připravili nejen o zdraví, ale i duši extroverta a pábitele s nálepkou podivína.

Přívaly hořké srandy

Své podivínství si vysloužil poněkud svérázným způsobem života. Například se holil tak, že vousy vytrhával kombinačkami, místo toaletního papíru používal travnatý břeh, o kterémžto způsobu očisty tvrdil, že je to antihemeroidový záchod. Zvláště když trochu namrzlo. Pověstná byla i jeho šetrnost, ta však vycházela z krušných poválečných let, kdy nadaný Gustav místo studií živil jako textilní dělník své rodiče, prarodiče a podporoval i své sourozence, aby mohli vystudovat. Ginzelovi po válce jako Němci přišli o veškerý majetek. Hlad a nouze ho naučili, že nikdy nevyhodil žádné jídlo a oblečení nosil do roztrhání.

„Říkalo se o něm také, že dovede každého oblafnout. To si ale nedovedu představit, byl to člověk, který nikdy nikoho nezarmoutil. Navíc to měl fantasticky srovnané v hlavě. Byla to tak čistá duše, že kdo ho nepoznal, nedokáže pochopit," charakterizoval Ginzela farář Aleš Jaluška.

Knížka, do které přispěly svými vzpomínkami i fotografiemi na dvě desítky osobností, mezi zmiňovanými také například Mnislav Zelený Atapana, který s ním putoval po Amazonii, fotograf Siegfried Weiss nebo horolezec a farář Aleš Jaluška, není rozhodně žádným sentimentálním příběhem. Nejlépe ji vystihuje věta Jaromíra Štětiny: „Přívaly hořké srandy. Jde o název kapitoly, v níž říká: Hnojový dům byl místo úlevy. Absurdní místo v absurdním světě." A farář Jaluška, který se ujal křtu, vyslal knihu ke čtenářům se slovy: „Gustav byl požehnáním pro lidi, kteří ho znali, ať je knížka požehnáním pro ty, co ji budou číst."

GUSTAV GINZEL

Narodil se 28. 2. 1932 v Liberci, jako nejstarší syn významného libereckého textilního podnikatele, po kterém také dostal jméno. Rodina, jejíž tkalcovské kořeny sahaly až do 17. století, žila v Matoušově ulici v Liberci. Měl ještě pět mladších sourozenců. Po válce o všechno přišli, rodina však byla ušetřena odsunu, neboť otec byl vysoce ceněný textilní odborník. Mladý Gustav živil podle vyprávění po válce celou rodinu z platu textilního dělníka. A to tak dlouho, dokud jeho sourozenci nemohli vystudovat. Pak skončil a koupil na Jizerce polorozpadlou roubenku s půl metrem kravského hnoje po ustájených zvířatech. Odtud název Hnojový dům neboli Misthaus., který proměnil ve svéráznou ubytovnu. V roce 1995 do základu vyhořel. Gustav Ginzel jej s pomocí přátel znovu vystavěl, ale s původním domem zmizel prý i jeho duch. Časem se odstěhoval k bratrovi do Jablonce nad Nisou a později ke svým sestrám do Německa, kde 28. 11. 2008 zemřel. Prostý hrob s nápisem Familie Ginzel najdete na horském hřbitůvku v Rudolfově.

Autor: Jana Švecová

29.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Seřizovači 25 000 Kč Seřizovači a obsluha číslicově řízených strojů OBSLUHA 3D LASERU. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 33000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Programování, CAD, software, hardware, znalost výkresové dokumentace., Obsluha 3DLaseru -Trumf, montáž přípravků na rotační výměník stroje, kontrola a samokontrola výrobních operací, záznamy do centrálního systému, atd., Zaměstnanecké výhody: nástupní bonus 15 000 Kč., Hlásit se osobně, popř. e-mailem nebo telefonicky od 7.00 do 15.00 hod.. Pracoviště: Kv final s.r.o., 463 45 Pěnčín u Liberce. Informace: Ludmila Velasová, +420 725 435 914. Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 18 000 Kč Prodavači smíšeného zboží PRODAVAČ/KA ve smíšeném zboží. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Nejprve na DPP, později možnost do HPP. Práce i o víkendech - cca jednou za 14 dní., Vyučení nebo praxe v oboru. Řidičský průkaz sk. B vítán., Hlásit se předem e-mailem nebo telefonicky, popř. zaslat kontakt SMS.. Pracoviště: Antonín novák-002, Ruprechtická, č.p. 90, 460 01 Liberec 1. Informace: Antonín Novák, +420 603 831 331. Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 13 500 Kč Pomocní dělníci ve výrobě POMOCNÝ/Á DĚLNÍK/CE VE VÝROBĚ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Práce na 3 měsíce., Požadujeme pracovitost, dobrý zdravotní stav, odpovědnost, samostatnost, flexibilitu, zručnost;, Místo výkonu práce: pracoviště GA Bohemia,a.s, 463 03 Stráž nad Nisou, Prvotní kontakt každé druhé úterý od 8:00 do 11:00 18.12.2018; 8.1.2019atd) na adrese Delta Invest Svárovská 696, Stráž nad Nisou ( p.Pros 775588928). Pracoviště: Delta invest job o.z.-003 (grupo antolin bohemia, a.s.), Svárovská, č.p. 696, 463 03 Stráž nad Nisou. Informace: Miloslav Pros, +420 775 588 928. Výroba - Výroba Montážní dělník 20 000 Kč Montážní dělníci výrobků z kovů MONTÁŽNÍ DĚLNÍK/LISAŘ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 9. Poznámka: Místo výkonu práce: Doubí 44, 463 45 Čtveřín, Požadavky: zručnost, svědomitost, zodpovědnost, spolehlivost., Popis činnosti: výroba lisovaných dílů, dle příslušných postupů, provádění záznamů do výrobních listů, provádění kontrolních činností dle kontrolních postupů atd…., Pracovní poměr na dobu určitou 1 rok, Hlásit se e-mailem, telefonicky Po-Pá od 7.00 do 15.00 hod., popř. osobně v úterý od 8.00 do 14.00 hod.. Pracoviště: Kv final s.r.o., 463 45 Pěnčín u Liberce. Informace: Ludmila Velasová, +420 725 435 914.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nová výstava v městské galerii se blyští sklem.

Sklo a světlo. V Malé výstavní síni v Liberci ukazují skleněnou krásu

Dva nové autobusy pro ČSAD Liberec a.s.

Cestující se do Hodkovic a Mladé Boleslavi dostanou novými autobusy

Exploze jako záměr, čerti pod parou a Strach mezi anděly: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 7. až 9. prosince 2018.

FOTO: Vánoční ozdoby z Poniklé na seznam UNESCO? Zkusí to zas

Poniklá – Z dětství je zná téměř každý. Hvězdy, košíčky, andělé, ale třeba i letadélka z drobných perliček. Vánoční ozdoby z časů našich babiček. V Poniklé na Semilsku se z foukaných perlí vyrábějí více než sto let.

Bílí tygři dokončili domácí sérii, porazili i Spartu

Liberec - Liberec zakončil první polovinu základní části hokejové extraligy úspěšnou třízápasovou domácí sérií, ve které porazil Brno 5:2, Vítkovice 4:0 a nyní v 26. kole v neděli odpoledne i Spartu 4:1.

Doufám, že pomůžu góly, říká sedmnáctiletý Kaiser. Válí ve futsalové soutěži

Liberec – Matyáš Kaiser hraje za dorostence futsalového týmu Zlej Sen Liberec. Jeho výkony oslnily trenéra áčka Michaela Vacka natolik, že ho nominoval rovnou do A-týmu, kde Kaiser sbírá cenné zkušenosti a prokazuje svůj talent. „Velice mě těší, že trenéři ve mě mají důvěru dávají mi šanci,“ svěřuje se Kaiser v rozhovoru pro Liberecký deník.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT