Právě ta je naprostým unikátem. „Ve světě je posledních 400 kusů této „žitavské fajáns", z toho desetinu vlastní ve svých sbírkách právě Grabštejn," vysvětluje autor interiérů Vladimír Tregl. O tom, jak je vzácná, svědčí nejlépe fakt, že slavný pařížský Louvre může nabídnout pouze jediný takový kousek.

Mehl, Kristián i Beethoven

První z interiérů představuje byt nadlesního. Jedná se o kuchyň, spižírnu, toaletu, ložnici, parádní pokoj a loveckou chodbu s trofejemi i vzácnými žitavskými nástěnnými talíři ze 17. a 18. století.

Zvláště v kuchyni, která vypadá jako by si pořádná hospodyně jen na chvíli odskočila na sousedské táčky. „Právě to bylo naším cílem. Historická fakta a letopočty se lidé dočtou v brožuře, ale 90 % návštěvníků chodí na hrady za zážitkem a ten jsme se snažili, samozřejmě na historických podkladech, zprostředkovat," vystihuje pocity Vladimír Tregl.

Další zastávka je ve vrchnostenské kanceláři. Tam naopak domácké pohodlí nahradí úřední strohost. To aby se úředníci zbytečně nerozptylovali. Jedinou ozdobou jsou podobizny vrchnosti. Císaře a tehdejšího majitele panství Jana Václava Gallase. Ten rozšířil původní panství frýdlantské a liberecké o zámky Grabštejn a Lemberk. Sám byl ale především vynikajícím diplomatem, o čemž svědčí nejen jeho působení císařského vyslance v Londýně a v Římě, ale i titul neapolského vicekrále. „Toho si ale bohužel příliš neužil, 14 dní po jmenování zemřel," prozradil Tregl. Jeho syn Filip byl poslední mužský potomek, protože měl pouze dcery. Jedna z nich se provdala za Filipa Clama, který slíbil, že zachová rodové jméno. Odtud Clam Gallas. Ti zakládají novou dynastii. Jedna z Clam-Gallasovských dcer se později stane babičkou současného politika a prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga.

KAPLE SV. BARBORY. Patří vůbec k nejvzácnějším sakrálním interiérům u nás. Zasvěcena je zdejší patronce, sv. Barboře. S ní se mohou návštěvníci setkat i během mimořádných prohlídek.

V kanceláři můžeme obdivovat nejen důmyslně umístěný trezor ve zdi, obehnaný mříží i ze zadní a boční stěny, aby se k němu nikdo nemohl prokopat, ale i ohnivzdorné dveře, aby případný požár nezničil důležité dokumenty. „Kristián Kryštof Clam-Gallas totiž zřídil na Grabštejně v roce 1818 centrum správy celého clam-gallasovského panství," vysvětlil Tregl. I jeho podobizna je k vidění v kanceláři. Za ním se rozkládá starý Liberec a v ruce svírá plány. Vladimír Tregl v roli průvodce prozrazuje, že jsou na něm nákresy nové liberecké čtvrti, která ponese jeho jméno Kristiánov…

Trojici zbrusu nových interiérů uzavírá zámecký pokoj, jenž návštěvníky zavede do nepřístupného grabštejnského zámku, kde sídlí speciální vojenský útvar. V 80. letech 19. století ho za své novomanželské sídlo zvolil poslední mužský člen rodu, osvícený mecenáš František Clam-Gallas pro sebe a krásnou Marii Hoyos-Sprinzenstein, kterou si vzal v roce 1882. Manželskému páru se tu v roce 1886 narodila Kristiána, první z celkem sedmi dcer. „Instalace rodinného pokoje prezentuje atmosféru aristokratické domácnosti konce 19. století, kdy v soukromí výrazně ustoupily do pozadí formálnost a společenské konvence a do popředí se naopak dostala rodičovská láska a společné trávení volného času," popisuje mluvčí památkové péče Lucie Bidlasová. Pokoji tak vévodí nejen fotoportréty členů rodiny, prostřený stůl, ale třeba i dětský kočárek.

A právě odtud se návštěvníci vydávají proti proudu času na původní trase. „Z již dříve přístupných interiérů se jedná o sál předků s podobiznami členů hraběcího rodu Gallasů, biedermeierovsky zařízený pokoj hraběnky Josefíny Clam-Gallasové, která se přátelila s Ludwigem van Beethovenem a rokokový společenský salon s rozměrnými plátny ve své době módních fantasticko-romantických krajin.

Následuje renesance, která připomíná období, kdy hrad vlastnil Jiří Mehl ze Střelic a který nechal vybudovat vzácnou kapli, která je skutečným klenotem hradu.

Svůj podíl na tom má kromě tohoto šlechtice, obětavých památkářů a historiků i operní pěvec Luděk Vele, z jehož popudu se kaple mohla rozsvítit v celé své kráse. A to doslova. Nasvícení totiž zaplatil Veleho někdejší učitel dějepisu z libereckého gymnázia Josef Tomíček…

„Těší mne, že se hrad Grabštejn přiřadil k těm objektům, kde má prohlídka svůj příběh a tím i půvab. Návštěvníci vždy ocení, když se dozví nejenom historická data, ale když si během prohlídky budou umět představit, jak se na hradě žilo a přesně to nová expozice návštěvníkům umožňuje," dodává na závěr ředitel památkové péče se sídlem na Sychrově Miloš Kadlec.

Prohlídka trvá zhruba hodinu a stojí 100 korun dospělého a 70 korun dítě. Rodinné vstupné přijde na 270 korun.