Bohužel ne takové, jako ve skvělé italské komedii Nová strašidla (1977). V ní si pestrá společnost nad hrobem zesnulého komika vypráví, čím vším je kdy rozesmál a končí bujarým veselím nad rakví. Skvělé.

Česká televize včera prozradila, že tradice Dušiček začala už v 10. století. A povzbudivý je i výsledek její ankety. Na své blízké si vzpomene a na hřbitov si cestu najde asi 70% z nich.

Jenže kteří jsou ti, kteří se neštítí krást tu svíčky, kytice, věnce? Jsou to jen opozdilci, kteří „jen“ přemístí věc z hrobu na hrob, aby „vyjádřili úctu“ k blízkým? Či jde o sprostý kšeft a kradené zase končí na pultech stánků? Vidí-li však člověk na hřbitovech tu spoušť, přikloní se k té druhé verzi. Ale žádná novinka egyptští faraóni by mohli vyprávět!

Kdysi mě naštvala návštěva jednoho hřbitova na severu Čech. Na jednom z hrobů ležel věnec, vyrobený pro svátek Halloween. Na jiném byly čerstvé květy zastrčené ve váze z PET lahve od minerálky. Dnes už to ale vidím jinak.

Hlavně, že si někdo na nebožtíky vzpomněl!