Narozeniny oslavil v neděli 12. února a od rodiny, jak prozradil, dostal mop. Asi aby se mu lépe uklízelo.

„Už není nic, co bych si přál dostat k narozeninám. Všechno mám,“ poznamenal skromně válečný veterán, který pět let ze svého života prožil na bojištích za druhé světové války. Z osmi set mužů, s nimž sloužil například u Tobruku, dnes žije už jen hrstka, zhruba deset.

„Lásku k vlasti musí mít lidé uloženou v srdci, a ne ve fotbale nebo hokeji. My jsme měli jiné vzory, než mají dnešní generace. Byli to naši otcové a dědové, legionáři, kteří bojovali za první světové války. Dnešní generace uctívá hlavně internet,“ dodal Stanislav Hnělička s tím, že se ve formě udržuje každodenním protahováním těla a střídmou životosprávou. „Bůčku se ale nevyhýbám,“ přiznal.

Vedení radnice věnovalo Hněličkovi ke kulatinám knihu Země krásná neznámá od fotografa Yanna Arthuse-Bertranda se snímky planety z ptačí perspektivy. „Nejhezčí dárek jsme ale dostali my, jeho vyprávění a vzpomínky,“ řekla primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD).

Primátorka uvedla, že vedení města by chtělo připravit zejména pro školáky turistickou trasu po historických místech Liberce a k ní vydat příručku, jež zavede děti a mladé lidi do dávné minulosti města. V trase by nechyběla židovská synagoga, Valdštejnské domky nebo Nerudovo náměstí.

„Liberečané toho moc o historii města nevědí. V příručce bychom jednu kapitolu věnovali generálu Hněličkovi, který patří bezesporu k nejvýznamnějším libereckým osobnostem. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli popřát k jeho jubileu. Stanislav Hnělička je velkým vzorem pro všechny,“ zdůraznila Martina Rosenbergová.

Stanislav Hnělička se narodil v Liberci 12. února 1922. Do zahraničního odboje se zapojil po obsazení Sudet a násilném vystěhování své rodiny. Zúčastnil se bojů v Libanonu a Sýrii, pod velením generála Klapálka bojoval u Tobruku a později také u Dunkerque a v západní Belgii.

Po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti a za socialistického režimu byl vězněn, podobně jako mnoho jiných válečných hrdinů.

Je držitelem nejvyššího státního vyznamenání, Řádu bílého lva, dvou Československých válečných křížů, francouzského Řádu čestné legie, polského Válečného kříže, Africké hvězdy, dvou medailí Za chrabrost, medailí Za zásluhy 1. stupně a řady dalších vyznamenání. Od října roku 2011 je Stanislav Hnělička také držitelem Čestného občanství města Liberec. O měsíc později byl povýšen na brigádního generála.