Pohnuté události proklatě horkého podzimu osmatřicátého roku si už v pondělí 20. září při trojici pietních aktů připomněli hejtman Martin Půta, senátor Michael Canov a místní starostové: Stanislav Briestenský z Habartic, Radek Haloun z Horní Řasnice a heřmanický Vladimír Stříbrný. Setkání u Kodešovy skály v Heřmanicích si nenechala ujít ani bývalá tamní zastupitelka, šestadevadesátiletá Milada Krátká.

Dusivá atmosféra tehdy panovala v celém pohraničí. Na Frýdlantsku si ozbrojené střety mezi henleinovci, Sudetoněmeckým Freikorpsem a českými pohraničníky vyžádaly několik lidských životů. Freikorps vznikl na rozkaz Hitler 17. září 1938 a v jeho čele stál Konrad Henlein. „Úkolem organizace bylo teroristickými útoky destabilizovat situaci v pohraničí a vytvořit vhodné podmínky pro jeho obsazení říšskoněmeckou armádou,“ napsal Jan Hnělička z Krajské vědecké knihovny v brožuře Bránili republiku, která je jakýmsi průvodcem po památných místech bojů na Liberecku a Frýdlantsku v roce 1938.

Právě historik Hnělička popsal události v Habarticích, kde u tehdejší celnice proběhl asi největší otevřený ozbrojený konflikt. „V ranních hodinách zaútočili na sídlo celní stráže bojůvky fašistického Německa. Hrdinní obránci uchránili hranici i tuto budovu, i když s velkou újmou na zdraví. Jeden z obránců totiž přišel o zrak,“ popsal začátek konfliktu historik. Podle něj dobývala celnici v Habarticích právě 21. září 1938 asi stovka mužů ze Sudetoněmeckého Freikorpsu. „Boje trvaly čtyři až pět hodin a probíhaly asi ve čtyřech různých vlnách. Jejich velitel byl místní hostinský, který den před útokem naléval a bavil se s lidmi, proti kterým pak velel. Moc dobře tak věděl, co se chystá. Všichni se vzájemně znali už několik let. Můžeme říct, že soused proti sousedu obrátil zbraň,“ vysvětlil Hnělička a dodal, že tento hostinský byl v minulosti veden jako agent u Československé rozvědky.

„Československá finanční stráž se dobře znala s jejich německými kolegy, kteří měli stanice jen několik metrů od nich na hranicích. Dalo by se říci, že měli i přátelské vztahy. Díky tomu se jeden z československých finančních strážců dozvěděl při obhlídce od svého německého kolegy, že se chystá útok,“ doplnil Hnělička.

Boj v Habarticích probíhal za použití dynamitu, desítek granátů a podle některých informací byl použit i minomet. „Ze třech míst, kde probíhají pietní akce, byly největší boje právě o celnici v Habarticích. Navzdory tomu ale nebyl nikdo smrtelně zraněn. Dozorce finanční stráže Ladislav Krásný nicméně přišel o zrak. Mrtví ale zůstali po bojích v Srbské a Heřmanicích,“ uzavřel Hnělička.