Zvláště po deštích s ní bývá problém. Voda z kohoutků teče lidem v Libverdě, Hejnicích, Raspenavě či Bílém Potoce občas do žluta zabarvená. „Hlavně chalupáři, kteří sem přijedou jednou za čas, za námi běhají se stížnostmi, co jim to teče. Že se v tom přeci nemůžou koupat, prát prádlo a podobně. Marně jim vysvětluji, že voda je normálně pitelná, že jenom na pohled má trochu jinou barvu,“ říká starosta Lázní Libverda Jan Pospíšil.

Úpravna pitné vody v Bílém Potoce už surovou vodu z Jizerských hor není schopna při přívalových nebo delších deštích pořádně čistit. „Pískové filtry už nestíhají, technologie je zastaralá. Kromě zákalů máme problémy i s hliníkem z Hájeného potoka,“ sdělil ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti (FVS) Petr Olyšar. „Jde o hliník, který je uložen v půdě, nejde ale o žádnou ekologickou zátěž nebo něco podobného, je to čistě přírodní hliník,“ upřesňuje krajský ředitel Lesů ČR Ludvík Řičář.

Z původní úpravny vody tak zůstanou jen čtyři holé zdi. Všechno ostatní bude nové. Než se ale dosud sloužící technologické vybavení vymontuje a zlikviduje, musí se postavit nový vodojem v Lázních Libverda kousek nad hřbitovem.

„Současný vodojem má objem 1 100 kubíků, nový bude mít 3 000 kubíků. Kapacita se tak zvýší o více jak dvojnásobek, což je důležité i kvůli hrozbě úbytku podzemní vody na Frýdlantsku v souvislosti s rozšiřováním těžby v polském dole Turów,“ upozorňuje Olyšar.

Z KOHOUTKU POTEČE

Obyvatelé Frýdlantska napojení na úpravnu v Bílém Potoce nemusí mít strach, že po dobu její rekonstrukce nepoteče z kohoutků pitná voda. „Nejdříve se dokončí vodojem v Libverdě, který se naplní. Pak se vždycky na dva tři dny odstaví úpravna vody a namontuje nová technologie. Vše poběží za plného provozu, takže se lidé nemusí obávat, že budou odkázáni na balenou vodu nebo na cisterny,“ uklidňuje předseda představenstva FVS a starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

ROKY PŘÍPRAV

Právě započatá rekonstrukce je přitom vymodleným dítětem. Frýdlantská vodárenská ji připravuje už 11 let. „Byly to roky nedorozumění a řešení problémů i ohledně financování vodárenství v soukromých rukou. Jenže my, i když jsme akciová společnost, tak nás vlastní všech 18 obcí na Frýdlantsku, žádné dividendy nejdou do zahraniční kapsy a zdroje se zpátky redistribuují do rozvoje. Proto jsem rád, že se nám nakonec podařilo přesvědčit ministerstvo životního prostředí, Evropskou unii, český stát i Liberecký kraj, že tato rekonstrukce je nutná a že zlepší vodu zdejším obyvatelům,“ dodal Ramzer s tím, že hotovo by mělo být na vánoce příští rok.

FVS chce spolu s Lesy ČR zároveň zpracovat studie na revitalizaci pramenišť, která jsou zdrojem pitné vody pro Frýdlantsko. „Je potřeba vodu, která sem spadne, udržet v krajině, aby neodtekla pryč. Dřív byla na Frýdlantsku spousta rybníků, obrovská povodeň před 100 lety je ale téměř všechny zničila. My teď hledáme místa, kde ty rybníky byly a zřizujeme tam nové retenční nádrže. Aktuálně v Bulovce, v přípravě jsou pak tři další v Sani, Předláncích a v Novém Městě,“ uvedl lesní správce Václav Vacek.