V říjnu roku 1889 byl založen „Okrašlovací a zvelebovací spolek“ pro město Friedland, jehož cílem a úkolem bylo vystavět rozhlednu na tehdejším, ještě holém, Resselově vrchu. Na tomto vrchu v té době bylo jen několik vzrostlých dubů, malý březový hájek a ostatní plocha byla kamennými hrázemi dělena na několik malých travních pastvin. Tyto kamenné hráze jsou i dnes na mnoha místech zřetelné.

MÍSTO HLEDIŠTĚ ŠKVÁRA

K bujnému zalesnění vrcholu kopce došlo až později, po roce 1945, hlavně náletovými dřevinami. Prostor před rozhlednou, kde bývalo kdysi hlediště, se stalo někdy v 70. letech skládkou černé škváry z tehdejší kotelny závodu Tiba. Zda tato skládka směřovala k nějakému záměru, mi známo není. Toliko k místu, kde rozhledna vyrostla, teď se podívejme na její samotný vznik.

Na výstavbě první, dřevěné rozhledny se značně podílel vlastník truhlářské firmy – Josef Haupt. Nadšený turista, který se stal i předsedou spolku turistů. Díky němu byla v červnu 1890 první rozhledna na Resselově vrchu otevřena pro veřejnost. Jako každá dřevěná konstrukce neměla ani tato dlouhého trvání a pro zchátralost musela být v roce 1906 odstraněna.

MÍSTO DŘEVA CIHLY

Základní kámen nové, 21 metrů vysoké vyhlídkové věže z tvrdě pálených cihel a žulových bloků, byl položen 17. května 1906. Zakázku přijala firma Appel-Hampel. Projekt obsahoval i výstavbu přilehlé budovy pro pohostinské služby. Stavitelem byl Antonín Dressler, který na náklady stavby přispěl částkou 1 000 korun. Nebyla to částka malá, protože celkové finanční náklady činily 9 000 korun.

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ

Slavnostní otevření a předání kamenné rozhledny se konalo 30. dubna 1907 za účasti představitelů města i veřejnosti. Rozhledna pak sloužila mnoho let jako výletní místo pro návštěvníky města, ale i cíl nedělních procházek místního obyvatelstva.

POVÁLEČNÉ CHÁTRÁNÍ

Po roce 1945 rozhledna chátrala, hostinec nefungoval. Byla sice přístupná, ale klíč si musel každý zapůjčit u Hlaváčů bydlících v domku při cestě k rozhledně. Na čas areál opět ožil v 50. letech. V prostoru před rozhlednou byl vybudován přírodní amfiteátr, kde se konaly kulturní i sportovní akce. Pod kaštany byl betonový parket, kde se v neděli tančilo, třeba i večer při lampionovém osvětlení.

V přilehlých lesích o prázdninách stávaly stanové tábory pro mládež. Roku 1960, kdy Frýdlant ztratil statut okresního města, ale kulturních i sportovních aktivit značně ubylo. Samotná věž už od roku 1958 měla jiné využití a nebyla veřejnosti přístupná. Stala se převaděčem televizního signálu a orientačním bodem dopravním letadlům pro směr na Varšavu, Stockholm a Moskvu. Toto využití zaniklo výstavbou nových ocelových věží.

AREÁL OBNOVEN

Uvolněné a zchátralé objekty byly roku 1980 předány k využití spolku TJ Slovan, respektive turistickému odboru pro jeho činnost. Turisté, horolezci a pracovníci Stavokombinátu odpracovali při obnově objektů neuvěřitelných 2 500 hodin. Po úpravě celého prostranství se provoz areálu roku 1982 obnovil. 30. dubna 1983 byl na čarodějnice nasměrován do areálu rozhledny k táboráku lampionový průvod asi čtyř stovek účastníků. Já jsem na tuto příležitost propašoval tenkrát z NDR nějakou pyrotechniku a z věže k velkému překvapení odpálil několik rachejtlí.

STARAJÍ SE TURISTÉ

Od té doby získává areál na atraktivitě nejen pro místní, ale i pro širokou turistickou veřejnost. A to díky Klubu českých turistů, který za vydatné finanční podpory města o areál pečuje již 35 let. Klub zajišťuje provoz nejen své klubovny, ale i služby návštěvníkům rozhledny včetně občerstvení. Jen jeden velký vleklý problém se nedaří vyřešit, a to přerostlá vegetace a nedostatečný výhled z věže. Jsme však plni optimismu a doufáme, že se řešení časem najde. Přesto stojí za to vystoupit po 100 žulových schodech do podlažního plata a rozhlédnout se po okolních kopečcích.

Rozhledna bývá otevřena během letní sezóny vždy o víkendu od 9 do 16 hodin.

Jan Moudrý, Klub turistů Frýdlant