Muž, který se zasloužil o to, že pivo ve Svijanech stále vaří a navíc si vybojovalo velký věhlas nejen v naší zemi, ale i ve světě. Od roku 1999 do roku 2000 byl jeho ředitelem, zaměstnával 90 lidí a mohl se pochlubit 300 000 hektolitry výstav. České pivo pozvedl a zasloužil se o šíření jeho dobrého jména.

František Horák se dvakrát zasloužil o to, aby pivovar neskončil s vařením lahodného moku. Poprvé v době totality, v roce 1985, kdy hrozilo pivovaru zavření se ujal role sládka a podruhé v roce 1998, kdy kdy se podílel na odkoupení pivovaru od zahraničního vlastníka a stal se jeho ředitelem a menšinovým vlastníkem. Navíc jeho oblíbenou potvrdili i jeho kolegové, kdy po sametové revoluci sami odhlasovali, aby František i nadále zůstal sládkem.

Do svijanského pivovaru přišel jako šestnáctiletý kluk v roce 1957, dva roky poté, co šel do učení na sladovníka. Pocházel z rodiny živnostníka, neboť jeho otec byl pekař, kterému ale jeho živnost vyvlastnili. Rodina tedy režim příliš v oblibě neměla. Přesto na začátku 70. let 20. století František vstoupil do KSČ, avšak jen proto, aby mohl zůstat sládkem a jeho milovaný pivovar nezanikl. S přispěním svých vlivných známých zmařil plány Severočeských pivovarů Louny na zrušení malého pivovaru na okraji Českého ráje. Na české pivní mapě se přitom vyjímal již od roku 1564.

František Horák k pivovaru Svijany vždy neodmyslitelně patřil, znali ho všichni kolem a výrazně se podílel na jeho pozvednutí. Za svoji celoživotní práci získal i Poctu hejtmana Libereckého kraje a stal se čestným občanem Svijan.