Český červený kříž (ČČK) letos slaví sto let své existence. Jen o polovinu méně si v této organizaci odsloužil ředitel její liberecké pobočky Karel Studený. Zažil tak podle svých slov už „kdeco“. Od povodní, požárů, sportovních utkání až po natáčení velkofilmů. K ČČK jej přitom přivedla povinná vojenská služba ve vyhrocené době na konci 60. let.

„Nastoupil jsem k jednotkám civilní obrany a díky tomu jsem se dostal ke zdravotníkům. Prošel jsem zdravotnickou školou, prodělal speciální kurz a hned po návratu do Liberce jsem se šel přihlásit,“ vypraví Studený. Ředitelem se pak stal v roce 2008.

Největší akcí, kterou zažil jako člen ČČK a posléze i ředitel, byly podle něj povodně. Jako člen červeného kříže pomáhal od Moravy přes jižní Čechy, Mělník až po bleskové povodně na Liberecku a Frýdlantsku v roce 2010. „Všechny tyhle akce byly takříkajíc na krev. Jeli jsme nonstop,“ popisuje ředitel a zároveň vzpomíná na výbornou spolupráci s profesionálními zdravotníky ze záchranné služby v krizovém centru v Heřmanicích. „Sloužili jsme za ně v noci v polní ošetřovně, přes den jsme pak zase šli do terénu,“ komentuje Studený.

Zámostí. Sem jezdili na rekreaci „běžní“ pracující podniku LIAZ, jejich děti na tábor.
Rekreace a tábory ROH? Prima, ale pro vyvolené

Poslední velkou událostí, na které bylo potřeba jejich služeb, byla podle ředitele evakuace tisíců obyvatel Liberce kvůli nálezu letecké pumy. „Museli jsme se postarat o ubytované v evakuačních centrech včetně stravování, zajistit těm lidem aspoň nějaký komfort. Většinou jsou vystresovaní, nemají moc informací, nevědí, kdy se vrátí domů, takže jim nabízíme i psychosociální pomoc. Na tu jsme všichni proškoleni,“ vysvětluje.

Český červený kříž ale nepomáhá jen u krizových událostí. Karel Studený také rád vzpomíná na účast na filmování, nechyběli například ani na natáčení Spidermana loni v září. „Zajišťovali jsme zdravotnický dohled nad filmaři přímo na náměstí, ale i nad štábem lidí, kteří nebyli na ulici vidět,“ objasňuje. Řadu úrazů totiž museli řešit v prostorách bývalého Baumaxu, kde měli zázemí řemeslníci připravující kulisy. „Kromě toho jsme v té době vypomáhali při natáčení na hradě Valečov i na Panské skále, kde vznikala pohádka Hodinářův učeň,“ dodává.

V dalších programových činnostech je záštita nad dárci krve, které pravidelně oceňují, dále se podílejí na vzdělávání v oblasti poskytování první pomoci, práci s mládeží, sociální činnosti. Pravidelně se také starají o lidi bez domova, kterým například rozváží zimní oblečení, zajišťují dohled nad sportovními nebo kulturními akcemi.

Vlak. Ilustrační snímek
Osobní vlak se u Liberce střetl s člověkem, provoz na trati byl zastaven

Na nedostatek práce si tedy v libereckém oblastním spolku ČČK stěžovat nemohou. Horší je to podle ředitele s počtem dobrovolníků. Těch je aktuálně 23 a jsou mezi nimi profesionální zdravotníci, ale i manažeři nebo dělníci. Pokrývají nejen Liberecko, ale i Českolipsko a posily tedy potřebují. „Je nás málo a také bychom se rádi omladili. Proto stále přijímáme, budeme rádi za každého zájemce,“ apeluje na závěr Studený, podle kterého si všichni dobrovolníci zaslouží velký obdiv a úctu za svou aktivitu.