Slepice odrané z peří až na kůži. Malé přeplněné klece. Nosnice stojící na drátěné podlaze nebo na rozkládajících se tělech slepic. V takových podmínkách je drženo skoro pět milionů slepic. Vítejte v klecových velkochovech, odkud pochází 90 % českých vajec.

Po předchozím úspěchu v podobě prosazení zákazu kožešinových farem spustila kampaň Jak to snáší. „Pravda o klecových chovech byla doposud veřejnosti z velké části skryta, ale to se teď změní. Na otřesné podmínky v těchto chovech budeme nadále veřejně upozorňovat,“ popsal kampaň mluvčí hnutí Pavel Buršík.

Do kampaně se zapojil i Liberec, konkrétně regionální pobočka OBRAZU. „Přes léto budeme mít na libereckém náměstí petiční stánek a chceme promítat záběry z českých klecových chovů, “ přiblížil aktivitu pobočky její předseda Erik Šimek. Plánují také vyhledávat nová petiční místa a oslovovat místní obchody s potravinami.

Legislativa sice v roce 2012 upravila podmínky velkochovu slepic, ale reálný dopad byl minimální. Na jednu slepici zde připadá prostor o velikosti papíru A4. „Slepice v klecích trpí, stání na pletivu je pro ně bolestivé a ve stísněném prostoru nemohou projevovat své přirozené chování, nemohou hrabat, popelit se a z nudy se okusují,“ doplnil Šimek.

Obránci zvířat na počátku kampaně zveřejnili autentické záběry ze čtyř velkochovů slepic. Hned během prvního týdne po spuštění kampaně se většina velkých obchodních řetězců veřejně zavázala, že nejpozději do roku 2025 přestane prodávat a ve svých výrobcích používat vejce z klecových chovů. Mezi ně patří například Lidl. „Vzhledem k aktuálním možnostem českých dodavatelů se jedná o cíl, na kterém musíme pracovat společně. Věřím však, že se nám to do roku 2025 podaří,“ řekl jednatel odpovědný za sortiment Michal Farník. Z dalších firem se zapojily i Globus, Tesco, Penny Market či Kaufland.

Podle OBRAZU degraduje chov v klecích živá zvířata na stroje na vejce bez ohledu na míru utrpení. „Setkáváme se s pozitivními reakcemi a velkým zájmem, mnozí nechápou, že je takové zacházení v 21. století vůbec možné. Podpisů na petici přibývá,“ shrnul ohlas veřejnosti Šimek. 

Drůbežáři se kritice brání. Podle nich ovlivňují způsob chovu i obchodní řetězce, které tlačí na co nejnižší výkupní cenu. „Chovatelé nosnic byli před více než sedmi lety postaveni před rozhodnutí vybrat vhodné systémy pro chov nosnic, a to z důvodu negativní zkušenosti s obchodními řetězci,“ reagovala předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Přechod na chov nosnic bez klecí by v Česku podle ní stál čtyři až šest miliard korun.

Kampaň za lepší životní podmínky slepic v chovech přinesla tedy už první výsledky. Její dopad na veřejnost podle aktivistů ovlivnila i média. „Jejich zapojení je jediný způsob, jak rozšířit informace mezi lidi. Česká televize jako první odvysílala ve dvou dílech pořadu 168 hodin námi zveřejněné záběry,“ řekl Šimek. Podle Českomoravské drůbežářské unie ale nebyly objektivně posouzeny životní podmínky slepic ve všech systémech chovů slepic a v jednotném stáří. Odvysílaná reportáž prý neodpovídala realitě objektivního informování veřejnosti.

A jak to vypadá ve světě? „V Rakousku je chov slepic v klecích dávno zakázaný. V Německu už je v klecích jen jedna slepice z dvaceti a toto číslo každým rokem dále klesá. Česko je ale pozadu nejen za zeměmi na západ od nás, ale třeba i za Bulharskem, Chorvatskem či Maďarskem,“ odpověděl mluvčí Obrazu Buršík. Naopak ve Španělsku, Polsku nebo na Slovensku jsou klecové chovy běžné.