Odrůdu nejznámějšího chmele, žateckého červeňáku, vysadili na školním pozemku Střední hospodářské a lesnické školy ve Frýdlantu loni na jaře. Devět prvních rostlin tvořilo součást naučné zemědělské stezky. „Jejím cílem je, aby se žáci prakticky setkali se všemi plodinami, s nimiž se potkají během své budoucí profese,“ vysvětlil ředitel školy Miroslav Kudrna.

ŽÁCI LETOS CHYBĚLI

I když se studenti na péči o stezku celý rok podílejí, pondělní chmelobraní se muselo obejít bez nich. Počasí předběhlo začátek školního roku, chmel je třeba sklízet v pravý čas. Do rolí česáčů se tak pasovali učitelé, majitel pivovaru, starosta i místostarosta Frýdlantu. První jmenovaný, Dan Ramzer, dokonce ve dvojroli odborníka. Jako absolvent i bývalý kantor zemědělské školy totiž prošel všemi fázemi. „Jezdili jsme sbírat kořenáče, což jsou sazenice chmele, zažil jsem ještě ruční drátkování, pak klasické navádění a jako vysokoškolák jsem byl samozřejmě také na sklizni. Ručně jsem ho ale sbíral loni poprvé,“ vypočetl starosta.

Připomněl, že chmel není jen zásadní složkou při výrobě piva. „Je to i léčivka. Má dezinfekční účinky, které chrání a které stejně jako třeba konopí působí příznivě na pokožku nebo na vlasy,“ zmínil. Jako frýdlantský patriot ale dává přednost místnímu pivu. A jako znalec přiblížil tajemství, které dává pivu charakteristickou hořkost. Je to žlutavý vnitřek chmelové šištice podobný pylu.

Mezi česáči zněla angličtina. Svou chmelovou premiéru tu totiž zažila i nová posila učitelského sboru, rodilá mluvčí Whitney Weaver. „Je to pro mě úplně nová zkušenost, i když pocházím ze zemědělské oblasti z malého městečka v Nevadě v USA. Ale je to prima a pivo mám také moc ráda,“ smála se.

CESTA CHMELE

Když je chmel dočesán, putuje do varny, kde se už od časného rána vaří slad. „Do ní se zelený chmel nasype, říká se tomu chmelovar,“ popsal odborný učitel Jaroslav Palarec. Slad se vaří 90 až 100 minut. Varem projde celkem třikrát. Dvakrát v rámci takzvaného rmutu. „Do té doby se tomu říká sladina. Teprve když se přidá chmel, dílo se stává mladinou,“ doplnil ho majitel Zámeckého pivovaru Marek Vávra. „Po 90 minutách vaření se musí pivo prudce zchladit na osm stupňů, provzdušní se a pak se přidají kvasnice,“ pokračoval ve výkladu.

Během kvašení leží pivo na spilkách. V této fázi vzniká z cukrů alkohol. Teprve pak se pivo „zesuduje“. „Znamená to, že se uloží do pivovarského sklepa, kde leží asi 60 dnů. Slabší piva, dnes tomu říkáme výčepní piva, ale dříve to bývala desítka, tu leží kratší dobu, 30 dní,“ vysvětlil Vávra. Nastává doba těšení. První žejdlíky se budou čepovat v říjnu.

„Chmely, které škola pěstuje, jsou typickou českou odrůdou. Pokud škola rozšíří chmelnici o další druh, budeme moci vařit piva i svrchně kvašená, která jsou dnes populární v pivotékách pod názvem Ale,“ dodal majitel pivovaru. Vaření piva má na Frýdlantsku dlouho tradici. Jednu z nejstarších v Čechách. „Právo várečné sem přišlo s Bibrštejny, kteří panství koupili od krále Přemysla Otakara II.,“ připomněl majitel pivovaru.

Teď by se tu mohl pěstovat chmel ve větší míře. „Před dvěma lety tu byla meteoroložka Taťána Míková a řekla, že pokud bude i nadále pokračovat oteplování, mohou i tady na Frýdlantsku vzniknout příhodné podmínky pro pěstování chmele. Samozřejmě to nikdy nebude Žatecko,“ doplnil Miroslav Kudrna.

Pivo ale není jedinou novinkou, s níž školní statek přichází. Po loňské chmelovvé premiéře tu letos budou mít školní vinohrad. Vinobraní plánují na konec září a pak sklizeň z nevelké vinice poputuje do Mělníka, kde vyrobí první školní víno. „Je to úplná novinka, vinná réva se tady nikdy nepěstovala, ani pro to nebyly podmínky. Školní vinice je rovněž součástí naučné stezky sloužící k seznámení studentů se všemi tradičními i méně tradičními zemědělskými plodinami,“ upozornil ředitel školy.