Fronta totiž stála před stánkem s registrací na charitativní běh Boříme bariéry aneb spolu to jde líp, který už třetím rokem organizují studenti frýdlantského gymnázia.

„Chtěli jsme bořit bariéry mezi majoritní společností a lidmi s nějakým typem handicapu. Naším cílem bylo zprostředkovat, aby se tyto dvě skupiny více potkávaly,“ vysvětlila za organizátory studentka oktávy Anežka Pokorná, která v současné době vede na gymnáziu projekt Světová škola.

Charitativní běh, kterého se včera zúčastnily dvě stovky lidí, je každoroční závěrečnou akcí Světové školy. Jde o celoevropský projekt, který v České republice zaštiťuje nezisková organizace Člověk v tísni. „Podněcuje studenty na školách, aby dělali něco pro své okolí, mysleli globálně, ale činili lokálně. Každý studentský tým, který se utvoří na škole, si může zvolit nějaké téma či problém, který v projektu bude řešit. My jsme si vybrali sociální problém, protože máme v našem týmu členku, která má bratra s Downovým syndromem, a další studentka má zase bratra autistu,“ přiblížila Deníku Pokorná.

Na začátku všeho byl workshop Život s handicapem. „S tím jsme jezdili po základních školách na Frýdlantsku a Liberecku. Jako naše partnery jsme oslovili Jedličkův ústav v Liberci a Domov Raspenava a Andreu Klozovou, která je nevidomá. Ti přivezli své klienty. Primárně s námi jezdili lidé s dětskou mozkovou obrnou,“ uvedla Pokorná.

Na školách během společných setkání vysvětlovali žákům, co tyto organizace dělají, jak se žije lidem s handicapem nebo jaké kompenzační pomůcky používají. „Bavili jsme se také o tom, jak se chovat k lidem s handicapem. To znamená bez lítosti, protože jsou to úplně normální lidé,“ dodala studentka frýdlantského gymnázia.

Právě Jedličkův ústav a Domov Raspenava od studentů získají peníze, které vybrali ze startovného. Dospělí přispěli stokorunou a děti 50 korunami. „Je to úžasný projekt. Skvělé na tom je, že si ho studenti sami vymysleli, zrealizovali a drží ho při životě už několik let. Přitom jim je mezi 16 a 17 lety. Klobouk dolů,“ ocenil ředitel Jedličkova ústavu v Liberci Vladimír Ptáček. Dodal, že nejde ani tak o peníze jako o nápad. „Normálně bychom do Frýdlantu dorazili. Já sám bych si závod s chutí zaběhl, ale bohužel jsme měli v ústavu nakaženého koronavirem a jsme tak v karanténě,“ dodal Ptáček.

I přes nepřízeň počasí se závodu na 5 kilometrů k frýdlantské rozhledně a zpátky zúčastnily dvě stovky běžců. Ti nejmenší nebo ti s fyzickým omezením vyrazili na kratší trasu, která měla 1 km. „Přijeli jsme z Višňové. Chtěli jsme studenty podpořit a přišlo nám to jako zajímavý způsob, jak strávit sváteční den. Ani těch 8 stupňů Celsia nás nedoradilo,“ řekl Štěpán Kobrle, který startoval s číslem 72.