Když v půlce letošního července obří jeřáb vytahoval z lomu v libereckých Ruprechticích masivní monolit o váze 72 tun, hovořilo se o něm jako o rekordmanovi v novodobých českých dějinách. To ještě ale nikdo netušil, že bude trvat jen čtyři měsíce, než zdejší rekord padne, a na povrch se dostane monolit ještě o třetinu těžší. Stalo se tak v neděli odpoledne, na obřím kameni se tentokrát skvělo číslo: 100,086 tun.

Stovky lidí si v sobotu odpoledne přišly do libereckých lázní vybrat některou z mnoha ručně šitých tašek.
Koupí tašky pomohli nezaměstnaným

Nápis na kámen s údaji o váze a objemu vyhotovil zdejší vedoucí těžby Vojtěch Mai podle staré tradice. „Je to moje dítě a jsem na něj pyšný, rodil se v bolestech a mám z něj radost,“ neskrýval pýchu lamač, když stotunový kolos po patnácti minutách upevňování a patnácti minutách vytahování konečně stanul na dvou dřevěných podpěrách nad lomem.

„Tenhle kus mi sebral mnoho sil, věnoval jsem mu čtyři týdny ručního vrtání vrtacím kladivem, trávil jsem tu i soboty a přesčasy. Je na něm 648 metrů vrtů,“ popsal Mai.

VÝSLEDEK NEZNÁMÝ

Monolit opět poslouží jako materiál pro sochaře Jaroslava Rónu. „Nevím ještě úplně přesně, co z něj bude. Má takový ne úplně jasně řešitelný formát, proto pro něj teprve hledám řešení,“ prozradil sochař, který si ve zdejším lomu objednal kamenů už několik.

„Možná se tomu čtenáři podiví, proč nechám těžit kámen, když nevím, co z něj bude,“ zauvažoval Róna, zatímco náročnému vytahování obřím jeřábem přihlížel. „Pracovníci lomu mě ale upozornili, že takhle velké formáty se třeba dalších padesát let nebudou moci vytěžit, takže využívám toho, že teď tu ta možnost je,“ vysvětlil.

KÁMEN NA STALINA

To potvrzuje i Vojtěch Mai. „Ruprechtický kamenolom poskytoval kameny na řadu staveb, včetně akce Stalin, která nám vybrala hodně zásob. Proto jsme dnes rádi za každý větší kus horniny,“ uvedl. Akcí Stalin nemá přitom na mysli nic jiného než známý Stalinův pomník, neboli „frontu na maso“, která stála na pražské Letné v letech 1955 1962.

Dá se přitom říci, že i kvůli tomuto „angažmá“ si Róna materiál z ruprechtického lomu vyhlédl. „Říkal jsem si, že bych mohl tento materiál symbolicky od toho masového vraha rehabilitovat. Že bych z něj mohl vytvořit něco humanistického, nebo zábavného,“ řekl Róna.

Základní škola. Ilustrační foto.
Další školáky čeká stěhování

Desítky přihlížejících, kteří se na neobvykle velký kámen vznášející se vzduchem přišly v neděli odpoledne podívat, si nemohly nevšimnout i předchozího rekordního kamene, který totiž stále stojí v Ruprechticích. Do Prahy, kde má sochař Róna ateliér, se prozatím nevydal. „Protože to financuji sám, nemám kameny ještě kompletně zaplacené. Zatím jsem zaplatil jejich vyzvednutí, aby nepřekážely těžbě,“ popsal.

Sochař navíc aktuálně pracuje na čtyři a půl metru vysoké soše Vítězství robotů, k níž mimochodem použil rovněž materiál z Ruprechtic. Teprve pak přijde na řadu v červenci vytažený 72 tun těžký monolit. Představu o jeho využití už přitom Róna má a chystá se na přípravu modelu. „Pracovní název sochy je „Milosrdný bůh dvacátého století“, což je ironický název,“ přiblížil autor.

Před převozem do pražského ateliéru se ještě musí kámen opracovat a zbavit váhy. „Počítám, že začneme někdy na jaře,“ předeslal Róna. Kdy přijde řada na nejnovějšího stotunového rekordmana, ale zatím jasné není.

ARO v Krajské nemocnici v Liberci.
Primář Dušan Morman říká: O práci na ARO je zájem