V katolických kostelích dělají kněží během bohoslužby věřícím na čele křížek z popela, takzvaný popelec. Ten a biblická věta „Pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš“ má symbolizovat nejen pomíjivost života a některých věcí, na nichž lpíme, ale také zdůraznit, že skutečné hodnoty by měl člověk hledat uvnitř sebe.

Přihlaste vaši obec do soutěže Vesnice roku 2019.
Obce budou letos opět usilovat o ocenění Zlatá stuha

Postní období mění i atmosféru katolických kostelů. „Mění se několik věcí. Kostely nejsou například vyzdobeny květinami, dochází k určitému ztišení a při liturgickém obřadu se vypouští oslavná slova, která zazní znovu až na Velikonoce,“ popisuje arciděkan. Postní období dodržují všechny křesťanské církve. Pouze v katolických kostelích nebo v Československé církvi husitské, která je reformní větví katolické církve, se ale používá symboliky popela.

Postní období se stává čím dál populárnější i mezi lidmi mimo okruh věřících. Forma i motivace mohou být různé. Pojítkem je ale právě zkouška. Pro většinu lidí má formu abstinence. Někdo si chce vyzkoušet zdrženlivost v jídle. Stejně jako u jiných církevních svátků a zvyklostí se i postní období propojuje s lidovou tradicí a přirozeným cyklem hospodářského roku. Lidé měli po dlouhé zimě spotřebované zásoby a jídelníček omezovali na luštěniny, krupky a podobně.

Vranovický kroj. Ilustrační foto.
Tip deníku: Knihovna bude od čtvrtka vystavovat kroje z Podještědí

I v minulosti byl ale hlavní význam postního období v duchovní podobě. Lidé se měli vnitřně očistit a připravit na příchod Spasitele. Také počet dnů, kdy postní období trvá, tedy 40, má svou symboliku. Připomíná například 40leté putování Izraelitů přes poušť z Egypta do Zaslíbené země. A 40 dnů trval i Ježíšův půst na poušti.