Tentokrát sem míří coby cestovatel, který důkladně propátral metropoli našeho kraje. Jeho pořad Místa zrychleného tepu proběhne ve Velkém sále Krajské vědecké knihovny v Liberci 16. září v 18 hod. „Mé vnímání Liberce změnil jediný večer,“ přiznává.

Co jste si připravil tentokrát?
Nyní se představím hlavně jako cestovatel, který už léta systematicky poznává česká města a obce, známá, méně známá, ale především neprávem opomíjená zákoutí. Tento konkrétní pořad bude zaměřen přímo na Liberec.

Proč právě na něj?
Mám k němu zvláštní vztah. Někteří moji posluchači nebo čtenáři možná vědí, že jsem 18 let žil v Jablonci nad Nisou. Mé návštěvy Liberce, obvykle tramvají, se za tu dobu počítaly na desítky, ne-li na stovky. Ale nikdy jsem ho nevnímal jako pozoruhodné sídlo, spíš jako cíl cest za nákupy, do zoologické a botanické zahrady anebo do bazénu, případně jako město, kde žije skvělá babička Marie a nevlastní bratr Pavel. Jenže pak jsem tu strávil jeden magický májový večer a konečně pochopil, jak krásný a pozoruhodný je Liberec. A začal ho poznávat i za denního světla.

Co jste během svých cest k nám objevil?
Jsou to desítky zajímavostí, především památek, protože na ně se soustřeďuji především. Svůj pořad začnu tam, kde mnohé cesty naopak končí, propátráme čtvrť, již považuji za nejmalebnější v celém městě, a putování plné památek zakončíme v ulici, kterou kolega-cestovatel, novinář Jakub Pokorný, označuje za „nejkrásnější v Česku“. Snad jsem návštěvníkům příliš neprozradil, ale současně je patřičně navnadil a těším se na ně.

Budete v pořadu Místa zrychleného tepu pouze mluvit?
Ne, to by bylo pro posluchače jistě únavné, takže ho proložím písněmi především vlastními, ačkoli i na převzaté možná dojde. Velkému sálu vévodí výborné piano, takže zahraji i na ně, což je v rámci těchto mých pořadů spíš výjimka, normálně kromě zpěvu hraji jen na dechové nástroje, se saxofonem v čele. Nebudou samozřejmě chybět desítky fotografií, které jsem během putování pořídil, a na závěr ani video, které jsme se synem Matyášem Bernardem natočili u jedné z libereckých památek. To už bude vlastně pozvánka na akci další, víc ale neprozradím.

Přirostl vám Liberecký kraj k srdci?
Mohu upřímně říct, že Liberecký kraj patří mezi 14 českými do mých soukromých „top pěti“, těším se tedy na jeho další poznávání i na budoucí cesty za zdejším početným a příjemným publikem.