Každý rok lákadlo nejen pro místní tvoří zdejší výtvarník už od roku 1997. Jde tak ve šlépějích svého otce i dědečka, který stál u zrodu této tradice. Poprvé na jilemnickém náměstí vymodelovali stojící postavu Krakonoše už v roce 1909. Vše ale závisí pouze na přírodním sněhu, a tak v letech chudých na sníh zelo náměstí prázdnotou. Například v roce 2016. Rok předtím roztál během několika hodin.

Mají fortel vaši pomocníci?
Jsou to mladíci kolem padesátky, ale měli toho plné triko. Byli jsme hotoví za dva dny, to je rekord. Dělali jsme šest hodin denně. Sedřeli jsme se ale předtím ve Špindlu, tam jsme dělali druhého.

Kolik Krakonošů přes zimu stihnete vytvořit?
Když je dobrá zima, dva, ale také jsem dělal před třemi lety třetího. Tady v Jilemnici jsme dokončili sochu v pátek, jenže o víkendu přišla úplná průtrž mračen, v lednu liják jako špagáty. V neděli z Krakonoše zbyla jen kupička. Nechali jsme znovu navézt sníh a postavil jsem nového. Trochu jednoduššího.

Co letošní počasí?
Tenhle leden, teda to je také špatná zima. V Jilemnici, když není půl metru sněhu, tak to není zima. Je to vidět i na navozeném sněhu, jsou v něm kamínky a na Krakonošovi černé fleky. To je škoda.

Letos není moc velký, že?
Bylo tady šest náklaďáků, na kubíky to neodhadnu. Měří do pěti metrů. Je nejmenší za posledních deset let. Největší byl někdy kolem roku 2004, to byl minimálně nejmíň o dva metry vyšší.

Dvě desítky let tvoříte Krakonoše, každý rok je jiný. Jak se vyvíjel?
Původně byl otočený obličejem na jih a radnici měl po pravici. To byla chyba. Odpolední slunce udělalo své a první roztál obličej. Od té doby je otočený zády k radnici.

Nabízí se otázka, co děláte v létě?
Co jiného, přece vyřezávám Krakonoše ze dřeva… tedy nejen jeho.

Na prodej nebo na výstavu?
Oboje. Nyní je výstava ve zdejším kulturním domě Jilm. Vidět ji lidé mohou vždy před a po kinu. Další věci i obrázky najdete kousek od náměstí v obchůdku nejen s oříšky a sušeným ovocem. Jsou tam i obrázky od skutečného malíře, vždyť já jsem přece jen vyučený dekoratér…

A co dřevosochání motorovou pilou?
Také jsem jezdil nedaleko do Františkova. Já spíš řezu u domu, bydlím kousek stranou na konci města a tam nikoho neruším. Také mám partu v Adršpachu, tam jedu jednou dvakrát do roka.

V Jilemnici stojí opět obří sněhový Krakonoš. V sobotu jej dokončil výtvarník Josef Dufek (na snímku) se dvěma pomocníky. Oblíbenou turistickou atrakci staví už od roku 1997.

Jaké máte nejraději dřevo?
Abych pravdu řekl, nejlíp se mi řeže z třešně. To je krásné, husté několikabarevné dřevo. Pak následuje dub… teprve po něm lípa.