Česká republika má celkem šestnáct zápisů na Seznamu světového dědictví UNESCO. Do roku 2021 však ani jeden z nich nebyl ryze přírodního charakteru. Když v červenci 2021 rozhodl výbor UNESCO o zařazení Jizerskohorských bučin na svůj prestižní seznam, jednalo se o fenomenální průlom. Česko tak získalo svůj první ryze přírodovědný zápis.

„Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny vznikla propojením 7 původně samostatných rezervací na severních svazích Jizerských hor (Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Frýdlantské cimbuří, Paličník, Tišina), vyhlášených v roce 1960,“ píšou autoři publikace Maloplošná chráněná území Libereckého kraje.

Krajina je to tajemná, romantická a fotograficky atraktivní, ale laik by řekl, že podobných by se v Česku našla celá řada. „Najdeme tady druhy, které skoro nikde jinde nevidíte. Malý ptáček, jmenuje se lejsek malý, hnízdí v dutinách a nikde jinde tady v širokém okolí není,“ řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc pro Český rozhlas. Jedním z důvodů, proč se v Jizerskohorských bučinách daří vzácným organismům, je fakt, že se v nich lesnicky téměř nehospodaří. Proto tady mají prostor k životu nejen vzácní obratlovci, ale i rostliny včetně měsíčnice vytrvalé nebo lilie zlatohlavé.

Jizerskohorské bučiny.
Česko má další památku UNESCO! Pokochejte se krásou Jizerskohorských bučin

„Na to, že jsou bučiny v UNESCO už více než rok, jsem tady čekala víc lidí,“ poznamenala amatérská fotografka Světlana Olejáková. Skutečnost je taková, že v podmračené sobotě s náznakem deště se mezi žulovými skalami během dne objevilo jen několik málo turistů.

I ředitel Pelc, který v roce 1993 založil Nadaci pro záchranu a obnovu Jizerských hor (nyní Nadace ochrany přírody Ivana Dejmala), nevidí zvýšení návštěvnosti z důvodů zápisu do UNESCO nijak dramaticky. „Je to zpravidla v řádech procent, pět, deset, dvacet,“ řekl před časem Pelc.

Jeho slova Deníku potvrdil ředitel Regionálního pracoviště AOPK pro Liberecko Jiří Hušek. „Aktuálně zpracováváme tvrdá data, která jsme v minulých letech získali za sčítačů, takže přesné číslo neřeknu, ale zatím se ukazuje, že se návštěvnost zvýšila v řádu nízkých desítek procent. Snažíme se ve spolupráci s obcemi představit Jizerskohorské bučiny jako přírodní fenomén a turistickou oblast, která se dá využít. Přesto nepředpokládáme nějakou větší zátěž pro tamní lesní ekosystém,“ poznamenal Hušek.

Zatímco pro přírodovědné lokality znamená zápis na Seznam světového dědictví UNESCO spíše drobný nárůst zájmu, zápis nemovité kulturní památky, jakou je třeba hrad, naopak návštěvnost zvýší zásadně. Jizerskohorské bučiny i nadále zůstávají Národní přírodní památkou, kterou byla vyhlášena 16. srpna 1999.

Památky v UNESCO:
Historické centrum Prahy
Historické centrum Českého Krumlova
Historické centrum Telče
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého
Historické centrum Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
Lednicko-valtický areál
Zámek se zahradami v Kroměříži
Vesnická památková rezervace v Holašovicích
Zámek v Litomyšli
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Vila Tugendhat
Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v Třebíči, bazilika svatého Prokopa
Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří
Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Jizerskohorské bučiny
Lázeňský trojúhelník - Slavná lázeňská města Evropy