Dvacet čtyři pater. Takový byl původní urbanistický záměr na výškový dům, který měl být dominantou sídliště mezi Ruprechticemi a Pavlovicemi. Nápad se ale nepodařilo realizovat, a tak se místo malého mrakodrapu stal symbolem sídliště objekt zvaný Hokejka.

380 metrů dlouhý, dvakrát zalomený panelák o jedenácti patrech je nejdelším panelovým domem v ČR. Nejen jeho historii teď mapuje výstava nazvaná Příběh paneláku, kterou do Liberce přivezlo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

PANELÁK NENÍ JEN ZLO

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ říká hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková.

„Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.

I když se při pohledu na Liberec zdá, že paneláků je tu víc než zdrávo, přesto se podle odborníků může chlubit tím, že některá jeho sídliště se vymykají běžné, socialisticky naplánované výstavbě.

„Například nejstarší sídliště Králův Háj dokumentuje proměnu československé architektury a urbanismu, která souvisela s úspěchem českých architektů na světové výstavě Expo v roce 1958 v Bruselu a s následným vzestupem modernismu,“ upozorňuje spoluautorka výstavy Eva Novotná.

Na Soukenném náměstí v Liberci bude od 22. června do 19. září k vidění výstava s názvem Příběh paneláku v Libereckém kraji, která přiblíží historii a současnost vybraných panelových sídlišť v Liberci a v Jablonci nad Nisou.

Liberec měl i štěstí na investory v podobě bytových družstev. Zvláště bytové družstvo Sever bylo hlavním hybatelem bytové výstavby v Liberci a zároveň i největším svépomocným bytovým družstvem v republice. Odborníci oceňují například jeho přístup k sídlišti podél ulic Aloisina a Franklinova.

„Skupina domů tu na první pohled zaujme propracovaným řešením fasád, kombinací cihlového obkladu a dřevěných detailů,“ podotýká Lucie Skřivánková. Králův Háj se dokonce pyšnil i nejhezčím panelákem v okrese v cípu ulice Březinova, který měl obytnou střešní terasu, na které v létě nechyběly stolky s židlemi a sprcha pro osvěžení.

„Na to si pamatuji. Jako dítě mě to fascinovalo. Ale naši říkali, že stejně není nad rodinný domek se zahradou,“ sdělila Deníku s úsměvem při vernisáži výstavy jedna z návštěvnic.

PANELÁK JAKO FENOMÉN

Podle posledního sčítání lidu žije v panelových domech 31 %, tedy téměř 130 tisíc obyvatel Libereckého kraje. Výstava na Soukenném náměstí se proto zaměřuje i na to, jaká je skladba obyvatel vybraných libereckých sídlišť a jak se liší od dob jejich vzniku. Ukazuje i vybavení bytů, jejich dispozice, popisuje jednotlivé panelové soustavy, ze kterých se dříve sídliště stavěla.

„Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková. Výstava je součástí výzkumného projektu, který se zabývá významem a sociokulturní rolí panelových sídlišť v ČR. Na Soukenném náměstí bude k vidění do 19. září.