„Vajíčkovník navazuje na snad 2 800 let starou lidovou tradici. Z té doby totiž pochází více než 40 000 úlomků a 1 500 celých kousků keramických drobných předmětů, které byly nalezeny na kopci Burkovák a dnes jsou k vidění v muzeu v Písku. V každém z nich je malý otvor. Badatelé soudí, že to mohly být votivní dary zavěšované na strom,“ popsal Milan Maršálek, hlavní pořadatel slavnosti.

Podobným způsobem se na strom Vajíčkovník zavěšují vyfouknutá vajíčka s napsaným nebo namalovaným přáním. Pozůstatky podobného zvyku najdeme v Horní Lužici, Čechách i v Bavorsku. V Dolní Řasnici na Frýdlantsku letos již mají 19. ročník této obnovené slavnosti. Která se v některých obcích v okolí slavila ještě v roce 1937. Průvod masek, které straší zimu, pochoduje obcí a rámusem zimu vyhání. Kolem stromu Vajíčkovníku je pak slavnost s programem především pro děti.

Vajíčkovník je opět na Bílou sobotu velikonoční, letos 16. dubna 2022. Průvod vychází od hnízda čápů v centru obce ve 13.30 hodin, strom se zvedá před 14.30 hodin ve statku (budovaném skanzenu) Český svět za kapličkou Domov. Od 12.00 hodin je přístupný areál statku-skanzenu.

V Kunraticích u Frýdlantu vybírají na opravu hodinového stroje a pořízení odbíjení na kostele Všech svatých.
V Kunraticích chtějí probudit hodiny. Vybrali už 250 tisíc. Podpořte je

Vajíčkovník je největší lidovou slavností na Frýdlantsku, tradičně se jí účastní přes 500 lidí a je zapsaná pod ochrannou známkou. V čele průvodu kráčí třímetrový kohout Jaro-slav, a obrovský čáp. Účastníci v maskách straší a zahánějí Zimu. Proto mají nejrůznější náčiní, které vydává rámus, jako například řehtačky, klapačky, pokličky, buben, rachtátka a jiné. Ve 30. letech minulého století při takové slavnosti v Novém Městě pod Smrkem stříleli z pušek a hmoždířů.

Typické pro průvod je, že prochází obcí i kolem polí a jeho účastníci a především děti, tak mohou vidět i tradiční hospodářská zvířata žijící ve vesnici, koně, kozy, ovce a také hnízdo čápů.

„Na strom Vajíčkovník příchozí věší vajíčka, která většinou nejsou malovaná, ale jsou na nich nakreslená nebo napsána přání pro daný rok. Zaručujeme, jako pořadatelé, že upřímná přání se určitě možná vyplní,“ podotýká Maršálek.

V kulturním programu bude pro děti divadlo Jarmily Enochové Rolnička, folkař Petr Randus, řezbářka předvede práci se dřevem. V rámci akce Milan Maršálek také představí svoji novou knihu z Frýdlantska a Jizerských hor pohádky O smutném myslivci.