Kakofonie známých pouťových melodií se po dva dny rozléhala centrem Liberce. Už po deváté si zde totiž daly dostaveníčko čtyři desítky flašinetářů z několika evropských zemí.

Letošní ročník mezinárodního festivalu Liberecký flašinetář začal ve středu odpoledne, kdy se sešli všichni účastníci, a pokračoval včera, kdy jej zakončil závěrečný koncert v Lidových sadech. Nejvíce živo bylo ale během včerejšího dne na náměstí Edvarda Beneše.

„Až na pár organizačních drobností jsem s průběhem spokojený. Letos přijelo více účastníků než loni,“ řekl hlavní pořadatel přehlídky Jiří Volný a zároveň upozornil na několik zajímavostí letošního ročníku. Jednou z nich byl například flašinet poháněný parním strojem.

PŘITÁPÍ DŘEVEM

„Strašně jsem chtěl postavit vlastní parní stroj a byl jsem líný odpovídat, na co jej mám, tak jsem k němu postavil flašinet,“ svěřil se jeho konstruktér Ladislav Šedivý, který do Liberce přijel z Tábora. A tak zatímco ostatní flašinetáři si mohou „ukroutit“ ruku, on jen přitápí dřevem. „Je pravda, že ekologické to moc není,“ připustil při pohledu na čoudící mašinu. I tak se našlo pár flašinetářů, kteří o podobný strojek projevili zájem.

Že hraní na flašinet může být fyzicky náročné, potvrdil i Zdeněk Polášek. „Uvnitř jsou měchy, které musíte stlačovat,“ ukázal hrdě na svůj flašinet, který si jeho sdružení koupilo v Holandsku. „Flašinety můžete koupit za pět tisíc nebo za půl milionu. Ten náš taky nebyl nejlevnější,“ upozornil, zatímco otevíral skříňku plnou děrovaných kartonových skládanek, na kterých jsou zaznamenané skladby. Ave Maria, Na krásném modrém Dunaji, Turecký pochod… Pro každého se najde něco.

„Hrají se i nové písně. Mám tady například rokenrol,“ vytáhl jeden z kartonů a vložil ho do přístroje. „Máme 36 tónů a s tím si musíme vystačit,“ snažil se překřičet povědomou melodii.

Pan Polášek přijel do Liberce z Ostravy počtvrté. A přestože je tak trochu „od fochu“, protože pracuje v divadle jako umělecký truhlář, k flašinetům se dostal oklikou přes historický šerm. „To jsme jednou hráli pohádku a k tomu nám hrál flašinet. Zaujalo nás to, pak jsme se potkali s dalšími flašinetáři a bylo to,“ popsal. Hraní na flašinet se věnuje asi deset let, a jak dodává, výdělečná činnost to není.

Kromě koncertů flašinetů byl po celé dva dny připraven i doprovodný program v podobě malých divadelních představení nebo pouťových výstupů.