Září bylo v Liberci ve znamení několikatýdenního natáčení amerického velkofilmu, které se dalo jen stěží přehlédnout. Filmaři zabrali celé náměstí dr. Edvarda Beneše, na kterém postupně vyrostl menší lunapark, ve kterém nechybělo ani ruské kolo. Natáčení si samozřejmě vyžádalo řadu omezení, z nichž to největší se týkalo průchodnosti náměstí, které bylo po dobu necelých dvou týdnů v nočních hodinách pro veřejnost zavřené. A přestože si i vrabci na radniční věži cvrlikali, že do Liberce přihopkal Spiderman, oficiálně vedoucí filmové kanceláře Pavlína Sacherová stále nemůže nic potvrdit. Kdo ale nevěří, stačí se kouknout na fotku na Instagramu jeho hlavního představitele Toma Hollanda, kde je zachycený v jedné liberecké restauraci…

Proč tedy pořád takové tajnosti?
U zahraničních produkcí je to běžné, že neposkytují o natáčení informace. Projekt BOSCO byl v tomto směru ale zatím nejnáročnější. Bylo to poprvé, co jsem musela podepsat smlouvu o mlčenlivosti (smlouvu o zákazu šíření fotografií z natáčení podepsali i majitelé a obyvatelé domů na náměstí, pozn. red.) Mají k tomu několik důvodů. Jednak nechtějí připravit diváky o ten wow moment v kině a pak samozřejmě potřebují na natáčení klid. Což se ukázalo, že v Liberci funguje.

Jak to?
Tři hlavní představitelé zde bydleli a herec hlavní role se dokonce mohl svobodně pohybovat po městě, zajít si tady na jídlo, na pivo, aniž by se na něho vrhaly davy fanoušků jako v Praze. Myslím, že chodil po centru téměř bez ochranky.

Ale zájem o natáčení byl mezi lidmi velký?
To ano. Byla jsme na náměstí každý večer a byla jsem překvapená, jaká tam byla atmosféra. Byla to spíše společenská událost. Čím déle tady byli, tím více přijížděli fanoušci, byli tady například Němci, kteří se zde fotili v tričkách, jezdili sem i Poláci. Během září vzrostl výrazně počet návštěvníků Liberce. Nemáme samozřejmě jistotu, jestli to bylo kvůli filmařům nebo babímu létu, ale dotazů na natáčení jsme zaznamenali spoustu.

Někteří si stěžovali, že jim ochranka brání fotit?
Bylo to pochopitelné, aby neunikly záběry přímo z místa. Sama jsem viděla, že ochranka každého s mobilem nebo foťákem nejprve slušně vyzvala, aby přístroj schoval. Pokud člověk odmítl, mohla být důraznější. Byla to jejich práce.

Natáčení zasáhlo výrazně do chodu města. Jak to bylo se stížnostmi?
Vzhledem k tomu, o jak náročné se jednalo natáčení, bylo stížností málo. Šlo spíše o jednotlivce, kterým filmaři například blokovali výjezd auta, rušili je hlasitým hovorem nebo jim vadilo světlo, které jim šlo v noci přímo do oken. Stížnosti se řešily individuálně a snažili jsme se hned sjednat nápravu. Oficiálně přišla pouze jedna, celkově jim mohlo být do deseti.

Celý rozhovor naleznete v Týdeníku Liberecko, který vychází už zítra, v úterý 23. října.