Mezi její záměry patří třeba snížení daně z nemovitosti. „Když se v roce 2012 zvyšovala, byla ekonomické krize. Alespoň v okrajových čtvrtích, kde chybí kanalizace či chodníky, by daň neměla být stejná jako v centru,“ řekla Rosenbergová. Hnutí by také rádo zrušilo poplatek za odpad pro seniory nad sedmdesát let, mladým rodinám by chtělo přispívat na soukromou školku nebo na příměstské tábory, obchodníkům by zrušilo poplatky za předzahrádky.

„Myslím, že město má dostatečné daňové příjmy,“ odůvodnila to Rosenbergová Deníku. „Na příspěvky by město vynaložilo částky v řádech statisíců, to jsou směšné částky,“ dodala. Hnutí má v programu také třeba regulaci zábavní pyrotechniky nebo podporu výstavby bytů.

Rosenbergová byla dlouholetou členkou ČSSD, kvůli sporům ve straně jí hrozilo i vyloučení. Jejím spolustraníkům vadilo například, že v senátních volbách v roce 2016 podpořila kandidáta jiné strany. Rosenbergová snahy o své vyloučení přisuzovala tomu, že otevřeně kritizovala poměry v liberecké buňce sociální demokracie, nakonec se rozhodla stranu opustit sama. V posledních parlamentních volbách kandidovala jako členka Občanské demokratické aliance.

Nové sdružení Liberec plus sdružuje právě členy ODA, spolu s členy hnutí Nový směr a dalšími nezávislými. Jako druhý za Rosenbergovou kandiduje bývalý liberecký radní Petr Černý. Ten již v minulosti kandidoval za stranu SNK Evropští demokraté či Věci veřejné, nyní předsedá právě Novému směru.

ŘADA PŘEBĚHLÍKŮ

Mezi těmi, kdo budou za hnutí na podzim usilovat o hlasy voličů, se objevují i další členové libereckého zastupitelstva. Je jím třeba Jan Čmuchálek (zvolený za ČSSD) nebo Zora Machartová (zvolená za TOP 09). První pětku uzavírá politický nováček, policista Zdeněk Bartoň.

Že by bylo hnutí politickou směskou bez ideologického ukotvení, si Rosenbergová nemyslí. „Spojuje nás to, že máme svůj názor a nepodléháme stranické disciplíně, což byl i důvod, proč jsme své strany většinou opustili,“ podotkla bývalá primátorka.