S esperantisty se můžeme setkat v téměř dvou stech státech, přičemž zhruba v šedesáti z nich existují organizované esperantské svazy. Mluvčí esperanta se nacházejí na celém světě, a to i pro nás v neobvyklých zemích jako je Kuba, Madagaskar, Japonsko, Irák či Brazílie.

Počet mluvčích se v současné době odhaduje asi na dva miliony. Asi dva tisíce lidí používají esperanto jako mateřský jazyk. Esperanto není oficiálním jazykem žádné země, přesto tato řeč slouží alespoň jako oficiální pracovní jazyk pro několik většinou esperantských neziskových organizací. Světový esperantský svaz již mnoho let spolupracuje s významnými organizacemi jako jsou UNESCO, OSN, UNICEF, Rada Evropy, Organizace amerických států a Mezinárodní organizace pro normalizaci.

Esperanto je také jediným schváleným umělým liturgickým jazykem katolické církve. Mezi současné známé osobnosti používající esperanto patří například nositel Nobelovy ceny Reinhard Selten a šachová mistryně světa Judit Polgárová. Esperanto se také jako komunikační prostředek používá i v projektu „Dialogy domorodců“, jehož cílem je posilnění výměny zkušeností mezi domorodými národy ve světě. Tento projekt odmítá bývalé koloniální jazyky a snaží se uplatnit esperanto jako neutrální jazyk.

Tvůrce esperanta Ludvík Lazar Zamenhof věděl, že jazyk se musí rozšiřovat kolektivním používáním, proto omezil svůj prvotní návrh na minimální gramatiku a malou slovní zásobu. Dnes je však esperanto plně rozvinutým jazykem s vnitřním vývojem s celosvětovou komunitou mluvčích a kompletními vyjadřovacími prostředky.

(oem)

Příště o struktuře a pravidlech jazyka včetně minikurzu.