„Nový program nám dovoluje evidovat všechny informace potřebné pro epidemiologické šetření jakékoliv epidemie. A to jsou informace o osobě, místě a času. Přesná práce s touto trojicí informací nám umožňuje mnohem lépe a rychleji identifikovat ohnisko nákazy, což je pro nás hygieniky zásadní,“ vysvětlil ředitel Krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimír Valenta, který v současné době působí také na Fakultě zdravotnických studií TUL.

Právě tam se zrodil program EpiGIS, na jehož vývoji se podílí tým geoinformatika Jiřího Šmídy, který působí na Katedře aplikované matematiky Fakulty přírodovědně – humanitní a pedagogické. „Kromě Šmídy na programu spolupracují odborníci z fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, externí programátoři z firmy Coffee Workers a epidemiologové z Krajské hygienické stanice Libereckého kraje,“ upřesnil mluvčí TUL Radek Pirkl.

Vývoj EpiGISu probíhá od loňského roku a byl podpořen grantem z programu ETA Technologické agentury ČR. Původně měl podle Pirkla sloužit epidemiologům pro šetření a analýzy v případě epidemií, ovšem koronavirus jeho vývoj usměrnil a zásadně urychlil.

„Hned s prvními náznaky vládních opatření proti COVID-19 na začátku března nám došlo, že to, na čem jsme shodou okolností pracovali, potřebují epidemiologové pro zvládnutí práce v čase této pandemie,“ řekl Šmída.

 „Museli jsme jednat rychle. V řádech dnů jsme pozměnili priority a harmonogram výzkumného záměru a vše směřovali k tomu, abychom mohli epidemiologům nabídnout funkční nástroj, který je nezaměstná na dlouhé týdny při zaškolování, ale který jim okamžitě pomůže v jejich práci,“ dodal vedoucí vývojového týmu. Právě okamžité využití systému bylo důvodem, proč bylo podle něj například potřeba zkrátit testovací fázi. „Výstupní data jsou ale spolehlivá, za těmi si stojíme,“ zdůraznil Šmída.

Nástroj ještě zdokonalí

Data a jejich vyhodnocování mají posloužit epidemiologům, hygienikům a odborníkům například z ministerstev nebo starostům obcí i široké veřejnosti. Základním stavebním prvkem programu jsou geografické informační systémy. „Dříve než bude práce na systému EpiGIS dokončena, čeká nás ještě mnohaměsíční vývoj všech jeho částí, které dají epidemiologům a hygienikům do rukou nástroj pro moderní práci za jakékoliv epidemie, nejen té aktuální a nejvíce viditelné. Velkou výhodou oproti jiným v současné době používaným systémům, kterou náš systém do práce epidemiologů přináší, je to, že můžeme evidovat a následně tedy analyzovat také negativně testované osoby,“ přiblížil Šmída.

Systém EpiGIS využívají krajští hygienici už od března, tedy ještě než spustilo ministerstvo zdravotnictví tzv. chytrou karanténu. „V používání systému pokračujeme dál s tím, že děláme export dat do systému chytré karantény. Takto máme navázány oba dva systémy, protože se mírně odlišují účelem. U chytré karantény je hlavní třeba organizace laboratorních vyšetření nebo propojení s centrem a vytváření republikových strategií. Kdežto náš systém je elektronickým nástrojem přímo v terénu. Takto se navzájem doplňují,“ uzavřel Valenta.