Podle některých interpretací jde o odvetu za české stížnosti na důl Turów. Důl Jänschwalde totiž vlastní firma LEAG, která spadá pod Energetický a průmyslový holding Čecha Daniela Křetínského. Polský ministr přistoupil k tomuto kroku poté, co před pár týdny dočasně zkrachovala vyjednávání mezi polskou a českou stranou. Ta probíhala několik měsíců a měla vést k vyřešení sporu a nalezení řešení, které by donutilo ČR stáhnou žalobu od Soudního dvora EU. 

Podle mluvčího polského ministerstva má inspekci negativních dopadů dolu Jänschwalde provádět Polský geologický ústav a lokální inspekce pro ochranu životního prostředí. Starostové obcí Gubin a Brodów, které se nacházejí nedaleko dolu, podle Polské tiskové agentury (PTA) naznačují, že provoz dolu způsobuje velké škody na životním prostředí, a navíc snižuje hladinu podzemní vody. To podle agentury znamená, že místní samosprávy musí platit více za získávání a úpravu vody. Polská tisková agentura také ve svých výstupech uvádí, že podle místních starostů se majitel dolu „necítí zodpovědný a nechce přispívat na roční výdaje polských obcí vyplývající ze snižování hladiny podzemní vody, a tedy potřeby budovat nové, stále hlubší studny a zvyšovat náklady úpravy vody.“ 

Starosta Gubinu Zbigniew Barski pro PTA nedávno řekl, že „v situaci, kdy nás Češi obvinili, že Turów ničí jejich životní prostředí a požadovali jeho uzavření prostřednictvím EU, by Polsko mělo udělat totéž v Německu.“ 

Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów.
Smlouva o Turówu je teď polomrtvá. Češi nedostanou žádné peníze

Podle starosty obce Brody Ryszarda Kowalczuka nejde o nový problém a důl na německé straně způsobuje negativní dopady na životní prostředí v polských hraničních obcích už několik let. „Jelikož jsme padouši, kteří berou něčí vodu, protože těžíme uhlí, je třeba ukázat, že se jedná o systém spojených nádob. Pokud náš důl v Turówě vytvoří kráter deprese, stejný kráter deprese ovlivní polskou stranu v důsledku těžby uhlí na německé straně. To, že německý důl spravuje česká společnost, je fakt, i když má v celé záležitosti vedlejší význam, “ řekl PTA Kowalczuk. 

Důl Jänschwalde v současné době patří českému koncernu EPH a rozkládá se na ploše 80 kilometrů čtverečních. Uhlí, které zde vytěží, putuje do stejnojmenné elektrárny. Doly EPH mají skončit provoz nejpozději do roku 2030. Před dvěma lety byla těžba v dole Jänschwalde pozastavena po protestech německých ekologů, kteří poukázali na to, že aktivity dolu ohrožují chráněnou oblast Natura 2000. Zatímco ekologové z organizace Greenpeace iniciativu Polska vítají, Češi celou akci považují za úhybný manévr.

„Nelze říct, že by situace v německo-polském pohraničí a u nás byla stejná. Za prvé PGE, která těží v Turówě, je státní firma, zatímco EPH je soukromá. Veškerá povolení pro Jänschwalde vydávají německé úřady, takže to, že je majitelem Čech, nehraje žádnou roli,“ okomentoval situaci Milan Starec z Uhelné, která je nejvíce postiženou obcí probíhající těžbou v Turówě. Dodal, že jde jen o PR polské vlády a jejich argumentace je zcela překroucená. „V české žalobě na Polsko jde primárně o pochybení při udělování licence pro těžbu v Turówě, kdy se Polsko dostatečně nevypořádalo s českými připomínkami. Neřeší se tam přímo dopady těžby na hladinu spodní vody,“ vysvětlil Starec. 

Luboš Palata
Jednání o Turówu vedla Babišova vláda úplně špatně

Zatímco Polsko přešlo do protiútoku, Liberecký kraj se snaží obnovit mezinárodní jednání a uzavřít dohodu mezi Českou a Polskou republikou. Ta je podle hejtmana Martina Půty „nejvýhodnější řešení problémů spojených s těžbou v polském hnědouhelném dolu Turów.“ Jednání mezi oběma zeměmi prozatím bezvýsledně skončila v září letošního roku. „Jednání o česko-polské dohodě bohužel nedospěla ke shodě. Doslova ztroskotala na jednom sporném b

odě, a tím je délka trvání bilaterální smlouvy, po kterou ji nebude možné ani jednou stranou vypovědět. Na říjnovém zasedání krajského zastupitelstva proto doporučíme zastupitelům, aby vyzvali českého ministra životního prostředí Richarda Brabce a ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka k obnovení jednání s polskými protějšky a k dokončení návrhu mezivládní smlouvy v nejbližším možném termínu. Apelujeme také na to, aby ji poté vlády obou zemí co nejdříve podepsaly,“ uvedl hejtman Martin Půta.