Nemoc je zatím nevyléčitelná, lékaři však už díky vhodným lékům dokážou zpomalit její průběh. Proto je nutné včasná diagnostika. Kdy bychom měli zbystřit je otázka pro primáře Psychiatrického oddělení Krajské nemocnice v Liberci MUDr. Jaromíra Honse, Ph.D.

Jak vůbec rozeznáme Alzheimerovu chorobu, jaké má příznaky?

Na rozdíl od jiných typů demencí, například u demence způsobené cévním poškozením mozku, je rozvoj demence u Alzheimerovy choroby většinou pozvolný, někdy až nenápadný.

Prvními příznaky jsou poruchy paměti, pozornosti a stavy dezorientace. U nemocných se následně rozvíjí problémy v logickém uvažování, časté jsou také změny v chování a charakteru člověka, změny vlastností, prožívání či zvýraznění některých negativních rysů v osobnosti. Mohou se objevit emoční příznaky emoční labilita, úzkost či deprese. Zpočátku jsou patrné zejména poruchy krátkodobé paměti, kdy si nejsou nemocní schopni zapamatovat nové informace.

Později už nepoznávají ani osoby ve svém okolí. Postupně dochází ke snížení intelektových schopností a nemocní bohužel nejsou časem schopni smysluplně vykonávat běžné činnosti a samostatně fungovat. Někdy jsou i dobře patrné příznaky postižení kůry mozkové, kdy člověk není schopen číst, psát či počítat. Tento průběh nemoci mohou pak komplikovat akutní stavy poruch vědomí, kdy jsou pacienti neklidní a mají i bludy či halucinace.

Když je řeč o výpadcích paměti. Nejednomu z nás se stane, že si náhle nedokáže vybavit činnost, k níž právě směřuje, slovo, pojem, jméno. Souvisí to už nějak s Alzheimerovou chorobou?

Naprosto ne! Paměťové stopy se ukládají ve vztahu ke konkrétní situaci a ta vždycky může být různě ovlivněna, například emočním rozpoložením, rozrušením. Schopnost soustředění se, zaměření na informaci je pak zhoršená. Pokud informace přijímáme ve stresu tak se to pak na paměťové stopě samozřejmě výrazně promítá.

To na co se ptáte, je běžná věc. Zbystřit bychom měli spíše až ve vyšším věku, kdy za standardních podmínek opakovaně zapomínáte stejné věci a zapomětlivost působí výrazné problémy v komunikaci s okolím a běžném denním fungování. Pak je teprve na místě věnovat tomu pozornost.

V souvislosti s Alzheimerovou chorobou se hovoří o pozdním věku, většinou za hranicí 80.let. Je to pravidlem?

V klinické diagnostice rozlišujeme dva typy - s časným a pozdním začátkem, kdy je hranice 65 let, ale máme i mladší pacienty pod šedesát let. Není to časté, ale jsou. Souvisí to s dědičnými dispozicemi, které pacient má a pokud u něho dojde k rozvoji tělesného onemocnění nebo jinému stresovému podnětu může dojít k rozvoji demence i dříve. Jinak řečeno, pokud má pacient k tomuto onemocnění nějaké dispozice a projevilo by se u něj mezi 70. a 80. rokem, pak se v důsledku zmíněné zátěže může rozvinout už mezi 50. a 60. rokem. Pacienta pod šedesátkou ale opravdu nevidíme často.

Hovoříte o různých typech demencí. Alzheimerova choroba je zřejmě jen jednou z forem stařecké demence?

Ano jistě, ale tvoří víc jak 50 procent všech stařeckých demencí. Jinými slovy je nejčastější nemocí, která demenci způsobuje.

Popsali jsme příznaky, kde hledat pomoc?

Lidé by určitě měli v první fázi navštívit svého praktického lékaře. Ten pacienta nejlépe zná a měl by být schopen odečíst varovné změny v jeho stavu, ať už se jedná o zmíněné poruchy paměti nebo jiné potíže. Praktický lékař by pak měl doporučit nemocného k odbornému vyšetření u specialisty - tedy neurologa nebo psychiatra. Krátké vyšetření paměti, pozornosti a dalších poznávacích funkcí je schopen provést i praktický lékař pomocí jednoduchého testu, tzv. MMSE testu, s 30 položkami, který celý trvá zhruba 15 minut. Na základě výsledku tohoto vyšetření pak určí, zda se jedná o běžné projevy věku nebo je podezření na výraznější problémy, jejichž původ vyžaduje další vyšetření. V tomto případě by pak mělo být realizováno podrobné klinické vyšetření včetně laboratorních vyšetření.

Dá se takový test u praktického lékaře provést v rámci preventivní prohlídky? Je to asi nesmírně citlivé požádat starého člověka, aby se nechal vyšetřit, může z toho vycítit obavy,že už je vlastně rodinou dopředu diagnostikován, odsouzen…

Ano, jistě, v rámci preventivní prohlídky to není problém, vždyť spousta lidí ve vyšším věku chodí na prohlídky, například i povinně kvůli řidičskému průkazu. Zmíněné orientační vyšetření na paměť a pozornost by opravdu mělo být standardem alespoň u lidí nad 65 let. Říkám mělo by být, ale myslím, že bohužel není. Chápu, že je někdy těžké v intenzivním provozu ambulancí realizovat, ale tak jako jsme si už zvykli na prevenci onkologických onemocnění, neměli bychom se bát ani tohoto jednoduchého vyšetření, které může včas odhalit mnohé.

Alzheimerova choroba je degenerativní postižení mozku a zatím se nedá vyléčit, ale jak se dá nemocným pomoci?

Léky, které používáme přišly na trh teprve v posledních deseti letech a mohou průběh onemocnění zpomalit a v České republice jsou dostupné ty nejmodernější. Stále ale neléčíme příčiny, ale jen projevy této choroby. A je třeba také říci, že lidé neumírají na samotnou Alzheimerovou chorobu, ale na tělesné nemoci, které se dostavují v jejím průběhu. Pacienti většinou umírají na onemocnění, která vznikají také v důsledku toho, že nejsou schopni se o sebe dobře postarat, např. na zápal plic nebo po úrazech.

Převládá názor, že jde o onemocnění, které postihuje lidi s vyšším intelektem. Je to tak?

Ne, rozhodně ne!

Spíše bych tuto informaci vysvětlit tak, že u lidí s vyšším intelektem je dříve a více patrný pokles intelektových schopností a může u nich tedy být dříve a častěji dementní syndrom diagnostikován. Včasnější diagnostika pak může vytvářet dojem většího podílu těchto nemocných, ovšem pravidlo to není. A samozřejmě to souvisí i se sociálním prostředím pacienta, které předpokládá i vyšší vzdělání a také úroveň péče o své zdraví.

Patří Alzheimerova choroba mezi takzvané civilizační choroby?

Směle to tak můžeme nazvat. Alzheimerova choroba je dokonce čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. Nemocných přibývá hlavně v důsledku stárnutí populace. Svůj podíl na vzniku nemoci mají nejen psychosociální faktory, které způsobují stres a oslabení nervového systému, ale nelze vyloučit ani podíl vlivu některých chemických látek přítomných v prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme.

Kdo je MUDr. Jaromír Hons, Ph.D.

Vystudoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1997 pracoval jako sekundární lékař na Psychiatrické klinice FN v Hradci Králové, od roku 2001 též jako odborný asistent na Katedře psychiatrie Lékařské fakulty v Hradci Králové.

Od roku 2002 působil jako vedoucí lékař příjmového oddělení Psychiatrické kliniky a v roce 2008 obhájil doktorát v oboru psychiatrie na Lékařské fakultě v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2009 je primářem Oddělení psychiatrie Krajské nemocnice Liberec, a.s..

Je ženatý a má dvě děti.

Máte v rodině pacienta s Alzheimerovou chorobou? Pomůže „paměťová poradna”

Liberec - První pomoc při podezření na Alzheimerovu chorobu v rodině byste měli nalézt ve specializované poradně pro poruchy paměti, která funguje každou středu v objektu Léčebny dlouhodobě nemocných Krajské nemocnice v Liberci na Jablonecké ulici. Podle primářky LDN Aleny Jiroudkové jde o první nárazovou zónu, která slouží nejen k samotné diagnostice potíží s pamětí, ale především jako služba pro příbuzné a ošetřovatele nemocných s Alzheimerovou chorobou.

„Poskytujeme tu rady typu jak s nemocným komunikovat, jaké jsou možnosti v ubytovacích zařízeních pro tyto typy pacientů,” přiblížila lékařka.

Podle ní má tato choroba vývoj a blízcí by měli být poučeni o tom, co nemocné i rodinu čeká a jak se bude nemoc vyvíjet. „Tomu se rodina často brání, nechce si to přiznat, ale pokud budou mít dostatek informací, je to pro všechny velice důležité,” popsala. „Máme k dispozici dokonce DVD, kde je velmi podrobně a zároveň s maximálním ohledem na etiku popsán celý průběh na příběhu manželské dvojice,” přiblížila lékařka pomoc poskytovanou Českou alzheimerovskou společností.Důležité je i poskytování informací, na co mají příbuzní právo v oblasti sociální, jaké nároky a kde je mohou uplatňovat, protože se tak kvůli nedostatku informací často neděje,” dodala MUDr. Jiroudková.

V poradně si kromě otestování paměti můžete domluvit kontakty na servisní organizaci REVA (www.reva-lbc.org/kontakty/. Terénní služby poskytuje v Libereckém kraji také Sdružení Střípek v České Lípě.

Více informací o Alzheimerovské chorobě naleznete ZDE