S postupujícím věkem je často mnoho lidí odkázáno na pomoc druhých. V některých případech v takové chvíli pomáhá rodina potřebného, v jiných tato varianta nemusí být z různých důvodů možná.

LIBEREC HLÁSÍ PLNO

Řeší ji domovy pro seniory. Získat ale místo v domově, kde se o takového člověka postarají, nemusí být vůbec jednoduché. Zejména ve větších městech. „Jsme plně obsazení. Situace je taková dlouhodobě, poslední roky místa vůbec nejsou," řekl ředitel domova seniorů v liberecké čtvrti Františkov Jan Gabriel. Jeho slova potvrdili také zástupci dalších domovů v Liberci i okolí. Mezi nimi byl také Jaroslav Cimbál z turnovského domova Pohoda. „Poslední roky se nic nemění, nemáme jediné volné místo."

Senioři se tak nadále musejí spoléhat na seznamy čekatelů. Často nekonečně dlouhé. „Každý rok evidujeme okolo stovky žádostí," řekl Cimbál. K letošnímu dubnu turnovský domov evidoval 101 aktuálních žádostí, desítky dalších se v průběhu roku staly neaktuálními, míst pro trvalý pobyt má přitom pouze 71. I kdyby se tedy všechna lůžka uvolnila, takřka na třetinu zájemců z řad seniorů by se nedostalo a čekali by i nadále.

POŘADÍ NEROZHODUJE

Dlouhé seznamy čekatelů ale ve své podstatě podle vyjádření zástupců domovů o šanci na přijetí do zařízení příliš nevypovídají. Rozhodují totiž jiné faktory než pořadí žádosti. „Rozhodovat na základě žádosti by bylo zcela v rozporu s myšlenkou sociální služby," řekl Gabriel. Jeho pohled je pochopitelně sdílen napříč dalšími domovy zřizovanými z veřejných prostředků.

Faktory skutečně rozhodující jsou jinde. Patří mezi ně posudek lékaře, rodinná situace, sociální zázemí. Většina žadatelů je navíc na seznamech „pro jistotu". V případě, že se budou muset obrátit na pomoc jiných, nechtějí mít nevýhodnou startovací pozici. Informovat tedy zájemce o tom, že pořadí vliv nemá, je často bezvýznamné.

„Loni jsem se naposledy rozloučila s manželem, který mi byl celý život oporou. Zatím se o sebe zvládám postarat sama a pomáhají mi i naše děti, ale už jsem se pro jistotu přihlásila do domova. Abych byla v pořadí," říká dvaaosmdesátiletá paní Věra z Nového Boru a potvrzuje předchozí řádky.

V KRAJI SE VOLNÁ MÍSTA NAJDOU

V novoborském domě žádá o místo společně s paní Věrou dalších 130 seniorů. Ani tam tedy není situace nejpříhodnější. V jiných menších městech v Libereckém kraji je tomu občas naopak. „Aktuálně máme obsazeno 44 lůžek, takže máme čtyři volná," říká ředitelka domova v Doksech Ilona Jakoubková. Nejde však o železné pravidlo, dokonce ani v rámci města.

V tamním domě s pečovatelskou službou, kde zároveň sídlí terénní pracovníci sociálních služeb, kteří poskytují asistenci obyvatelům přidružených obcí i klientům domova, evidují 57 žádostí na přidělení jednoho z dvaceti malých bytů. Kromě již zmíněných faktorů zde hraje při výběru ideálního kandidáta roli i jedna specialita. „Vliv má, jestli je žadatel z Doks," řekla referentka sociálních věcí města Doksy Blanka Krajníková. Obdobně fungující dům s pečovatelskou službou v České Lípě několik málo volných míst má.

DOMÁCÍ PÉČE

Všeobecným trendem je snaha sociálních pracovníků udržet seniory a méně samostatné spoluobčany co nejdéle v domácím prostředí. Terénní sociální služby v dnešní době provozují i relativně malé obce, které mají méně jak tisíc obyvatel. Často se zapojují také rodinní příslušníci. Někdy však bývá problém opustit opečovávanou osobu jen na den, natož při týdenní dovolené.

„Nabízíme takzvanou odlehčovací službu, kdy k nám může dotyčného rodina umístit na kratší dobu, kdy potřebují něco zařídit nebo aktuálně odjet na dovolenou. Klient se následně vrací zpět do domácího prostředí," řekla ředitelka soukromého Senior centra v Novém Boru Andrea Málková. V novoborském zařízení nabízejí také trvalou pobytovou službu, ale jejich hlavním cílem je udržet klienty co nejdéle doma. „Ještě než jsme otevřeli, žádalo o umístění mnoho žadatelů. Zhruba třicet procent z nich se nám doposud daří udržet doma," dodala Málková.