Oblíbená událost se váže obvykle k předvánočnímu nebo předvelikonočnímu času. I tehdy je ovšem potřeba dát pozor, aby se z malého přivýdělku prodejem přebytků nestal nepříjemný problém.

Kompletní dokument Státní veterinární správy o podmínkách vlastní malé produkce k vlastní spotřebě či prodeji „ze dvora“ si můžete stáhnout v PDF zde.

Pro tradiční domácí zabijačky platí výjimka ze zákona - takto poražená zvířata nemusí projít veterinární prohlídkou. „Maso z takto poraženého prasete je však určeno pouze pro omezený okruh spotřebitelů. Domácnost chovatele a osoby blízké. Rozhodně není možné maso z doma poražených zvířat veřejně nabízet a prodávat,“ upozornil Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy.

Jatečná zvířata musí být poražena na jatkách, pokud maso a orgány půjdou dále na trh. Tak to vyžaduje zákon. Jatka jsou totiž schválená a pod veterinárním dozorem. Výjimku tvoří právě pouze domácí porážky.

Michal Ježek se svou novou knihou.
Popisovat rychlorande z pohledu ženy je věrohodnější, říká autor nové knihy

„Právě z důvodu takto úzkého a legislativou omezeného okruhu spotřebitelů, kdy chovatel v podstatě bere případná rizika spojená s podáním potraviny své rodině ‚na sebe‘, je možné konzumovat maso a orgány prasete, které nebylo veterinárně prohlédnuto,“ uvedl Jan Váňa, ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví SVS.

Česká legislativa dlouhodobě, už desítky let, nepovoluje ani nic takového, jako je „veřejná zabijačka“. „S ohledem na zvíře, které má být poraženo šetrně a v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, by nemělo jít o žádné 'divadlo'. Veřejnou akci, například pod názvem zabíjačkové hody, lze uspořádat, ale pouze za podmínky, že se prase nechá porazit ve schváleném zařízení, tedy na jatkách, kde je veterinárně prohlédnuto a rozbouráno. Lidem je možno následně zabijačkové pochoutky nabídnout a je jedno, zda zdarma či za úplatu,“ vysvětlila veterinární správa.