Nešlo ale o filmaře, ale o dvacítku dobrovolníků, kteří se rozhodli pomoci při vyklízení věže. Ta je od 17. prosince technickou památkou, zároveň v ní ale vzniká kulturní centrum. „Vyklízíme tu ty největší nánosy skelnou vatu, polystyrén, dřevo, je tu i něco mazutu ve spodním patře a hlavně spousta prachu. Tedy všechno, co se dá odnést a vymést, musí pryč," říká Jitka Jakubičková, jinak duše projektu na využití věže pro širokou veřejnost.

V tuto chvíli je věž zcela nevyužívaná, dřív sloužila továrně na výrobu koberců. Nově by se mohla stát středobodem společenského dění ve Vratislavicích. „Byli bychom rádi, aby hlavním jednotícím prvkem byla myšlenka, že má Zauhlovačka fungovat pro co nejširší možnou základnu lidí. Aby to bylo místo, kde se každý, kdo má zájem o život v obci, mohl realizovat nejen jako konzument, ale i jako nositel informace, nápadu nebo pomoci pro ostatní," vysvětluje Jakubičková. Lidem by se tak mělo otevřít přízemí a první patro unikátní věže. „Bohužel, to další zasklené patro, které je ve věži nejvíc zajímavé, využité nebude. Nebo alespoň ne v nejbližší době. Není tam pořádně podlaha, je velmi nebezpečné se tam pohybovat," upozorňuje Jakubičková.

close VNITŘEK ZAUHLOVAČKY je nyní plný mouru, mazutu a dalších pozůstatků po kotelně a zásobárně uhlí. Dobrovolníci tak musí věž vyčistit a probourat některé příčky, aby se dala využít pro plánované kulturní centrum. zoom_in

A co se tedy ve spodních patrech plánuje? Výtvarný ateliér, pódium pro koncerty a další produkce, bar, toalety. Počítá se i s úpravou okolí věže a informační tabulí o historii celé továrny na koberce a její zakladatele. Jenže než to všechno začne fungovat, je potřeba udělat spousta věcí. „Plánujeme další brigády, zhruba za 14 dní bychom chtěli zbourat různé příčky, které v původním projektu věže nebyly. Kdo by nám chtěl pomoci, tak budeme potřebovat pneumatická kladiva, sbíječky a podobné věci," prosí sdružení AvantgArt.

Že zauhlovací věž najde po letech využití, vítají i památkáři. Dominanta Vratislavic je totiž skutečnou raritou. „Opravdu jde o unikát, protože na rozdíl od podobných staveb, které se nacházejí ve vnitrozemí, nesloužila jen jako vodojem, ale integrovala v sobě hned tři funkce. Sloužila jako vodojem, zauhlovací věž a navíc jako rozhledna," potvrdil před časem Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu v Liberci. „Nejsem si vědom, že by na území České republiky byla podobná. Samozřejmě to nevylučuji, ale v rámci Libereckého kraje se rozhodně žádná podobná nevyskytuje," dodal. Na vznik kulturního centra už přispěla Nadace Via, další dotace sdružení shání dál.

HISTORIE ZAUHLOVACÍ VĚŽE Věž se nachází v areálu bývalé továrny na koberce, dnes Intex. Postavena byla během první světové války italskými válečnými zajatci. Technicky i esteticky ojedinělou stavbu financoval Alfréd Ginzkey, nejstarší syn zakladatele továrny Ignáce Ginzkeye. Projektantem byl vídeňský architekt Leopold Bauer. Věž měří 60 metrů a má tři nadzemní podlaží a vyhlídkovou terasu. Vodojem v horní části věže byl zhotoven z ocelových plátů. Voda sem byla čerpána z podzemních nádrží přivaděčem z rybníků v prosečském Pekle. 12 let trvalo, než se věž stala technickou památkou.