Návrat k přirozenosti a jednoduchosti. V tom spočívá síla jedné malé rodinné firmy, která sídlí v Českém ráji. Svou lásku k přírodě a lidem se snaží promítnout do svých produktů, ať už jde o sirupy, omáčky, džemy a marmelády či pesta. Bylinky, rostliny, ovoce i zeleninu si většinou sami pěstují nebo sbírají na prověřených, čistých a odlehlých místech, co nejdále od zatížení civilizací. Veškeré produkty připravují bez chemických zásahů a výmyslů této doby. „Plány do budoucna se nás netýkají. Neumíme a nechceme plánovat, máme pouze nějakou vizi, ke které směřujeme. Nějak si tak žijeme, více či méně přítomným okamžikem, a s důvěrou necháváme přijít v ten správný čas to, co přijít má,“ řekla v rozhovoru pro Deník spoluzakladatelka firmy dobroTY z Ráje Martina Papežíková.

Zdroj: DeníkMůžete přiblížit příběh, který stojí za vznikem rodinné firmy?
Pocházím z malebných moravských lázní Luhačovice. Před několika lety, než jsem se ocitla v Českém ráji, jsem se na Moravě zabývala péčí o lidská těla i duše prostřednictvím masáží a různých terapií. Jenže po čase přišla výzva v podobě nemocí a já musela odejít do invalidního důchodu. Těžko jsem se s tím smiřovala, ale vesmír mi poslal tento čas zastavení na to, abych se začala zajímat o svůj vnitřní svět a měla více prostoru na objevování bylinek a dalších darů přírody. Chodila jsem každý den do lesa, na louky, na odlehlá a skrytá místa v blízkém i vzdálenějším okolí. Učila jsem se poznávat bylinky a různé plody a vyrábět z nich olejíčky, sirupy. Později přibyla pesta, výrobky z hub a další. Prožívala jsem nádherné chvíle v přírodě, kdy například při obírání kvítků třezalky do mé blízkosti přicházela zvířata. Brala mě „do party“, stala jsem se součástí veškeré té nádhery. A tak přibývaly různé druhy domácích dobrůtek a několik let jsme je ochutnávali v okruhu rodiny a přátel.

Co se dělo dál?
Při jedné pouti s kamarádkou po okolí Malé Fatry na Slovensku jsem potkala spřízněnou duši, Karla, za kterým jsem se po pár měsících odstěhovala do Čech. Žena jde přece za mužem. (smích) Navíc jsem získala příležitost prozkoumat krásný kout Čech. S Karlem nás spojila láska k přírodě, chuť tvořit, pěstovat si zdravé bylinky, zeleninu i ovoce tak, jak se to dělávalo dříve, tedy bez chemických zásahů. A chtěli jsme být i částečně potravinově soběstační. Začali jsme přetvářet zahrady, které vlastní jeho rodina. Po čase jsme se rozhodli, že si zařídíme malou výrobničku a začneme podnikat a vařit spolu v ráji dobroTY. Zjistili jsme, že čtyři ruce a dvě srdce dokážou mnohem více, než když člověk dělá cokoliv sám.

Za devastací části turisticky vyhledávané rezervace Plakánek u hradu Kost v jižní části CHKO Český ráj stojí těžba kůrovcového dřeva.
Je to k pláči. Podle ekologů byla zničena část vzácné rezervace Plakánek

Zvolili jste vystihující název dobroTY z Ráje. Jednalo se o volbu na první dobrou?
O názvu hned jasno nebylo. Na Moravě jedna dobrá duše vymyslela název Elixíry z darů přírody, ale ty elixíry se nám zdály dost zavádějící. Až v Čechách jsem dostala od kamarádky doporučení na Jarku, další z báječných lidí v tom dlouhém řetězci. Zabývala se grafikou a vytvořila návrhy. Byli jsme nadšeni i tím dvojsmyslem a název i logo bylo na světě.

dobroTY z Ráje.dobroTY z Ráje.Zdroj: se souhlasem Martiny PapežíkovéV čem se odlišujete od ostatních?
Podle mě naši zákazníci oceňují fakt, že si většinu surovin dokážeme vypěstovat a víme, jak „čistý“ produkt vyrobíme. Svoji roli hraje i design. Chtěli jsme, aby každý kousek vypadal už jako hotový dárek. Vím, je s tím spousta práce a času navíc, ale ta radost v očích zákazníků, když se na naše skleničky dívají, ta za to stojí.

Po čem je největší poptávka?
Od počátku je to pasta neboli pesto v přepuštěném másle z medvědího česneku. Je nejen výborná a zdraví prospěšná, má také široké možnosti využití. Není konzervována, proto jsou v ní zachované veškeré živiny. Prodej ostatních produktů je tak nějak vyrovnaný. I když u sirupů například bude asi vždy favoritem bezový. Džemy obsahují v průměru pouze 20–30 % bio třtiny, takže jsou hodně vyhledávané mimo jiné proto, že nejsou přeslazené.

Miroslav Los s loutkami.
Koronavir dostal loutkoherce do nemocnice. Sestrám a lékařům poděkoval humorem

Experimentuje také, nebo máte ustálené a osvědčené receptury? Kde hledáte případnou inspiraci?
Ano, jednou za čas nás to popadne a zkoušíme něco nového. Jen to potom musí čekat minimálně rok ve skladu, abychom viděli, jak se ten výrobek chová, jakou má trvanlivost, zda a jak se mění chuť. Inspirace přichází jednoduše v momentě, kdy jsem v klidu, nic neočekávám a najednou je tam záblesk. Pokud se snažím, vymýšlím to rozumem, nedaří se a je to těžké. V dnešní době už raději volím tu lehkost.

Nastal okamžik, chvíle, kdy jste litovala svého rozhodnutí vydat se touto cestou?
Ani náhodou! I když jsou chvíle, kdy jsem velmi vyčerpaná, jelikož tato práce se nedá dělat od – do. Většinou se celé naše dny, a často i večery, týkají práce, protože jsme na všechno jen dva. Stále se něco sází, dozrává, sbírá, vaří, zavařuje, balí a odváží a těch dalších úkonů je nespočet. Někdy mě to zdravíčko na nějaký čas i zastaví. Ale stejně potom zase každé ráno vstávám a s chutí i radostí se pouštím do každodenních nových výzev. Je ale pravda, že se musím začít více hlídat a nechat si prostor i pro jiné radosti v životě. Teď nás čeká příprava na Vánoce, chystat balíčky pro firmy, které nás každoročně oslovují, a jejich zákazníky. Ale nejen pro ně, také pro zákazníky, kteří našimi dobrotami obdarovávají své rodiny a přátele. Nabídka balíčků je široká a také jsme schopni připravit dárkové krabičky „na míru“.

Den regionálních potravin.
Sýry, perníčky, marmeláda či klobásky. Lidé mohli okusit gastropoklady regionu

Na letošních krajských dožínkách jste získali první místo v soutěži Výrobek roku Libereckého kraje 2021 za povidla švestková. Vnímáte to jako důkaz, že svou práci děláte dobře?
Je to pocta, příjemné ocenění naší práce. I taková malinká firma, jakou jsme, se může umět prezentovat na úrovni s většími firmami, které mají jiné vybavení a podmínky, než jsou naše hrnce, naběračky, vařečky, sporák. Toto ocenění obdrželo před dvěma lety i zmíněné pesto, které je navíc od loňského roku Regionální potravinou. Obě ocenění nám velmi pomohla i v loňském roce, kdy jsme byli tak jako mnozí další odkázáni jen na internet.

Jaké máte plány do budoucna? Chtěli byste například rozšířit sortiment?
Rozšiřování sortimentu neplánujeme, není to ani v našich silách. Udržet kvalitu při velkých objemech výroby na stejné úrovni není také možné. Proto tu raději budeme pro naše spokojené zákazníky než se stát průměrem v šedi supermarketových regálů.