Projekt připravila v rámci zkvalitňování veřejného prostoru a pro zlepšení klimatických podmínek Kancelář architektury města.

„Dlažba z klasického materiálu zlepšuje retenci dešťových vod a zvyšuje kvalitu městského prostředí. Zajímavá je i ekonomická stránka. Tyto povrchy jsou trvanlivější a výrazně snižují náklady města na budoucí opravy. V ulicích U Opatrovny a Klášterní je navržen také drobný mobiliář s doplňkovou výsadbou z listnatých stromů a záhonů trvalek,“ vysvětlil primátor Jaroslav Zámečník. Stromy budou podle něj poskytovat v letních měsících stín, a tak snižovat teplotu v ulicích. Město chce při opravách ulic klást důraz i na kvalitní detail.

Zástupci realizačního týmu projektu LIFEPOPWAT_zprava Kvapil, Hrabák, Řehoř, Brůček, Černík s místostarostou Hroznětína Janským.
Vědci z TUL přišli na to, jak zbavit vodu škodlivých pesticidů. Umí ji vyčistit

„Dostáváme se do podoby města před druhou světovou válkou. K našemu velkému štěstí má spousta asfaltovaných komunikací pod sebou kočičí hlavy, takže můžeme tento materiál recyklovat,“ řekl Jiří Šolc, který má v Liberci na starost technickou správu města. „Jediný, kdo nám nepoděkuje, jsou ženy na krásných jehlových podpatcích, kterým se na kamenné dlažbě chodí špatně,“ dodal s humorem Šolc.

Podle něj je přínosem i to, že mezi kamennou dlažbou prorůstá tráva, a příroda si tak bere kus městského prostoru zpátky. Nevýhodou je, že aplikace kamene je dražší. V dlouhodobém horizontu to ale bude pro městskou kasu levnější, hlavně kvůli delší životnosti kamene.

„Před sto lety se v Liberci stavělo z kamene, který má dlouhou životnost. Používání betonu je záležitostí až posledních 30 let. V libereckých podmínkách je to vidět třeba na terminálu v ulici Fügnerova, kde je vlivem soli a teplotních výkyvů betonová dlažba zničená. Rozhodli jsme se proto, že naše ulice budeme vracet do jejich historického stavu,“ přiblížil novou strategii města primátor.

Už dva roky je Aquapark v Bogatynie bez lidí. Bývalý starosta nechal postavit areál za 10 milionů zlotých nelegálně. Nové vedení se teď snaží stavbu zlegalizovat.
Plavecký areál v Bogatynii je už dva roky zavřený. Bývalý starosta je ve vězení

Ta se bude odvíjet od Manuálu veřejného prostoru, který nyní zpracovává Kancelář architektury města a jehož první část Manuál materiálu bude brzy předložen Radě města. „Právě v něm bude doporučováno všem projektantům, aby používali libereckou žulu nebo žulu ze Šluknova. Zároveň tam budou návody, jak dláždit chodníky, jakou mozaikou. Cílem je, aby se tohoto manuálu projektanti drželi a nenaplánovali třeba zámkovou dlažbu,“ vysvětlil primátor Zámečník.

Žulové kostky patří k historickému rázu ulic a cest ve městě, ale jejich použití souvisí také s větším hlukem při přejezdu automobilů. „Vypadá to sice lépe, ale dělá to hrozný kravál. Bydlíme tady už dlouho, a tak jsem si z části už zvykli,“ řekla Deníku paní Magda, která bydlí nedaleko krematoria.