Ulicím dominují spíš specializované prodejny anebo prodejny s levným zbožím všehochuti. Jediným ostrovem, který je jistotou ve změti měnících se prodejen, je Dunaj. Respektive prodejna potravin Alexandr Kendik junior v paláci Dunaj. V těchto místech otevřeli samoobsluhu potravin už v roce 1958 jako třetí prodejnu tohoto druhu v Liberci.

"V září 1962 byla za nemalé kritiky veřejnosti uzavřena a po důkladné rekonstrukci se změnila na první libereckou velkoprodejnu s názvem Dunaj. Zabírá celé přízemí včetně dvorany, sklady byly také v bývalém sále YMCA . Mléčný bar a cukrárna byly v části prvního patra. V otvírací den 18. 7. 1964 praskal Dunaj doslova ve švech a tržba dosáhla čtvrt milionu korun," popisuje tuto mimořádnou obchodní událost v Knize o Liberci Roman Karpaš.

A na éru mléčného baru Liberečané moc rádi vzpomínají. "Vždycky jsme se do Dunaje nahoru moc těšili a chodili tam na chlebíčky a pak ještě do druhého mléčného baru, který byl na Šalďáku v místech, kde je dnes drogerie," vzpomíná Věra Jiránková.

Anketa - Skloexport.
Stát nabízí Skloexport ve veřejné dražbě. Jaké by bylo nejlepší využití budovy?

Pamatuje i na další prodejny potravin, kam chodila její rodina nakupovat. "Nejčastěji jsme chodili do potravin naproti Preciose, na rohu ulic Metelkova a Františkovská. Velká samoobsluha bývala také pod nádražím, pod Skloexportem a pro oblečení jsme zase chodili do Jiskry na Pražskou," vyjmenovává Jiránková.

V Liberci samozřejmě nechyběly ani specializované prodejny, třeba Supraphon na Pražské. Na éru obchodu v letech 1981 - 1991 vzpomíná fotograf Petr Šimr, neboť tam pracovala jeho manželka. "Žena tam pracovala deset let a díky tomu máme doma dost dobrých desek. Vždycky když dorazily nějaké dobré a nesehnatelné desky ze západu, schovala nám jednu a koupila, i když tehdy stály ohromné peníze. Vydržela tam až do doby, kdy se stal ze Supraphonu Bonton. Pak všechny zaměstnankyně propustili a zůstala tam jen jedna paní," vypráví Šimr.

Pražská - 1988.Pražská - 1988.Zdroj: Petr Šimr

Nezapomenutelným obchodním srdcem Liberce však byl Obchodní dům Ještěd uvedený postupně do provozu ve třech pavilonech v letech 1978 - 79. Generálním projektantem stavby i interiéru byl Stavoprojekt Liberec a hlavní projektant architekt Karel Hubáček. Na vzniku obchodu se podílela jako hlavní investor Textilana Liberec a dalších devět libereckých podniků.

V obchodním domě bylo 8 600 metrů čtverečních prodejní plochy a pracovalo tady 620 zaměstnanců. Kromě obchodů zde byla rovněž restaurace a mléčný bar. Lidé zde mohli nakupovat kromě potravin potřeby pro domácnost, spotřebiče, nádobí, oblečení či textil do domácnosti, obuv, drogerii, papírenské zboží i hračky, ale třeba i bytové doplňky nebo nábytek a mnohé další.

Vajíčka - telefonní budky v OD Ještěd v Liberci si pamatuje každý.
Vzpomínáte na vajíčka v Ještědu? Budku z obchoďáku i hotelu získalo muzeum

"Já si vybavuji Ještěd jako dítě. Hrozně se mi tam líbily eskalátory, průchod obchodním centrem dlouhou chodbou z jedné části města do druhé anebo trafika jako krabička od sirek," vybavuje si Veronika Hladíková.

Bohužel OD Ještěd, který byl jednou z ikon Liberce dopadl neslavně. V roce 1992 jej převzala společnost K-mart, v roce 1996 se stal vlastníkem Tesco stores a provedl několik nepěkných přestaveb. Následně přišel návrh na zbourání obchodního domu a i přes snahu mnohých lidí jej zachránit, byl nápad nakonec dokonán a nejslavnější a nejoriginálnější obchodní dům v Liberci byl zbourán.