Co vás přivedlo ke starým autům a motorkám?
Jak říkala maminka, do aut jsem byl blázen od plínek. V archivu fotografií mám několik snímků z doby kolem roku 1968 s řadou Octávek a 1000. Myslím tím samozřejmě Škodovky, v té době nejrozšířenější osobní auta u nás. Dalším mezníkem bylo období, kdy jsem se naučil číst. V té době jsem doslova hltal časopisy Svět motorů, Automobil či MOTOR. Jako student Střední průmyslové školy strojní v Liberci jsem měl to štěstí, že mezi mými pedagogy byl i Ing. Milan Klejch, který je odkojený Karosou, proslavil se stavbou modelů Sodomkových unikátů a mnoha designérskými pracemi. Po vojně jsem zakotvil v dopravní branži. V té době jsem poznal, dnes mohu říci kolegu, Honzu Ježe a ten mě přivedl do svého VCC Nisa organizovaného v Autoklubu ČR.

A jak to bylo s vaším muzeem?
Bylo to přesně deset let po velkých oslavách 100 let automobilu v Českých zemích, které se konaly tady v Liberci. Přišel za mnou Milan Bumba a zakrátko jsme měli na stole projekt 110 let automobilu v Českých zemích, skládající se ze čtyř veteránských podniků. Na mě zbyla výstava, jejímž nositelem se stalo Mobile muzeum ČR, a tak vlastně vznikla i první akce Dědeček automobil v Centru Babylon. Anketa, která se stala tradicí. Přínosem je, že se v ní hodnotí nejen historická vozidla, ale i akce a osobnosti. V roce 2005 se v této kategorii stal například vítězem současný předseda poroty, výtvarník Václav Zapadlík.

Mluvil jste o tom, že byste chtěl prestižní předávání cen, které mimochodem loni proběhlo v Národním divadle, vrátit do Liberce…
Je to tak. Letošní předávání cen proběhne v pátek 2. prosince v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Následovat bude představení muzikálu Dědeček automobil na náměty Adolfa Branalda, které je pro tyto chvíle jedinečné.

Souvisí to nějak s vašim cílem, aby Liberec nesl přídomek město motorismu?
Dá se to tak říct. Ta tradice tady je. Právě tady totiž byla jedna z prvních dílen na výrobu motorových prostředků značky Linser. Kousek dál - ve Vratislavicích nad Nisou - se narodil slavný Ferdinand Porsche a v Pěnčíně u Turnova zase Václav Laurin. Konečně, mnoho měst má podobné doplnění svého názvu. Například Brno je město veletrhů, Mladá Boleslav město automobilů…

Ve veteránském hnutí se pohybujete léta, jak hodnotíte situaci v dnešní době?
Z pohledu celospolečenského se mi zdá, že je málo skutečných odborníků a mnoho populistů, kteří dělají z pravdy lež a ze lži pravdu. I v našem oboru je to podobné. Mě třeba loňské úpravy stanov Autoklubu ČR vedly k rezignaci na místo ve Výkonném výboru Asociace veteran car clubů.
K důvodům, proč jsem vystoupil, patřila i nekoncepčnost řízení, zastaralé postupy, nečinnost a tolerance současného systému testování historických vozidel. Chybí tu základní legislativa, předpisy jsou nedostatečné, a tím vzniká prostředí, ve kterém se neměří všem stejně. Hodnota odvedené práce tady neexistuje. Současný systém umožňuje při uvádění historických aut do provozu dvojí postup. Rozdíl je v tom, zda máte vozidlo na běžných bílých registračních značkách, nebo na zelených veteránských. V otázce plateb či financování je umožněna lidová cenotvorba, peněžní toky nejsou kontrolovány, téměř vše se provádí, jak se co komu líbí, a řídí se bohužel i tady pravidlem, kdo má razítko, má peníze a moc.