„Mám tady rodiče, přijeli tohle výročí oslavit s námi. A kromě nich tady nemohou chybět ani bývalí klienti, kteří tím, že sem přijedou, podávají důkaz, že to zvládli. Rozhodli se léčit, nebrat a podařilo se. Takže jsou pro nás současně motivací, že to tam venku lze zvládnout a doléčovací proces tady funguje,“ říká Bořislav.
Na první pohled charismatický mladý muž s upřímným výrazem, jenž by za normálních okolností upoutal nejednu slečnu. Ve skutečnosti ho ale právě nevydařené partnerství dovedlo na samý okraj společnosti, když se snažil jeho následky vyhnat z hlavy jednou z nejzrádnějších českých drog – pervitinem.
Dnes už funguje mnohem slibněji. Snaží se začít znovu, má nový vztah, řadu pozitivních předsevzetí. A hlavně – terapii pod střechou komunity Advaita v Nové Vsi u Liberce, která mu k tomu výrazně dopomohla. Advaita je občanské sdružení, jehož cílem je prospívat jednotlivcům i rodinám ohroženým škodlivými návyky a současně vytvářet podmínky pro prevenci, poradenství, léčbu a sociální i zdravotní rehabilitaci.
Slavnostní rituál po boku rodiny
Právě tuto sobotu se na pozemku Advaity a v blízkém okolí slavilo 14. výročí její činnosti. Kromě kulturního a sportovního programu, který připravili současní klienti léčebny, mezi něž patří i Bořislav, bylo hlavním bodem programu oslav předávání diplomů bývalým klientům komunity za roční, pětiletou a desetiletou abstinenci.
Slavnostní rituál se odehrál v zahradním stanu za účasti bývalých a současných klientů komunity, jakož i jejich rodinných příslušníků nebo nejbližších přátel. „Člověk si může říct, že taky drogy nebere a diplom za to od nikoho nedostane. U nás je to ale tradice. Rozdáváním diplomů za život bez drog chceme ocenit ty, kteří se dokázali zhoubného návyku zbavit. Stávajícím klientům tím ukazujeme, že něco takového je vůbec možné. Navíc podmínky pro udělení diplomu jsou velmi náročné, řada klientů se totiž potýkala třeba s kříženou závislosti, jako je kombinace drog i alkoholu. A odmítáme tolerovat i marihuanu,“ uvedl David Adameček, ředitel Advaity.
Rady nad zlato pro cestu nazpět
Za jeden z největších kladů těchto tzv. výročních komunit pak ředitel označil právě setkání současných klientů s vyléčenými, což potvrdil také Bořivoj: „Během setkání totiž od našich abstinujících předchůdců můžeme načerpat spoustu důležitých rad, na co si třeba máme dát pozor při přechodu do normálního života, a dopředu se připravit na největší rizika.“
Nesmím se vrátit domů
Klienti Advaity, kteří ještě před několika měsíci procházeli krutým pádem své existence, vyzařovali při oslavě pohodu. Podobně i hosté, nichž někteří se kromě ovládnutí své závislosti mohli pochlubit nejenom návratem do práce či ke studiu, ale od chvíle, kdy komunitu opustili, si dokázali založit i funkční rodinu.
Z pekla se s podporou Advaity vrací i Toni ze západních Čech. Jeho připravily drogy, kterým podlehl jako konzument i výrobce, prakticky o všechno – přišel o děti, práci i byt. Také on, probuzen Advaitou, hodlá v lůně přírody začít znovu. „Jenom se nesmím vrátit domů. Tam by za mnou opět chodili „známí“, abych jim něco sehnal. Teď se chci rozhodovat už jen sám za sebe a napravit řadu chyb“ uzavírá vážně.