Topná sezona ale končí až 31. května, takže na hodnocení celé sezony je příliš brzy, hlavně ráno a večer se stále ještě topí. Uvedl to Lukáš Jankovský, mluvčí Teplárny Liberec a Českolipské teplárenské ze skupiny MVV.

Letošní zima patřila k nejteplejším za dlouhá léta, průměrné teploty byly podle meteorologů více než tři stupně nad dlouhodobým normálem. Zhruba o 17 procent klesla díky tomu podle Jankovského spotřeba tepla ve stotisícovém krajském městě, které zásobuje Teplárna Liberec. Na centrálních dodávkách tepla je v Liberci závislých kolem 18 tisíc domácností a přes 160 průmyslových podniků, škol a dalších veřejných budov.

Vloni teplárna lidem vracela dohromady téměř pět milionů korun ze zaplacených záloh, je tedy šance, že i letos dostanou část peněz zpět.

Jak se pokles prodeje tepla promítne do hospodaření tepláren, se podle Jankovského zatím nedá odhadnout. „Fiskální rok je těsně za polovinou, proto je předčasné jakkoli předpovídat výsledky hospodaření i ceny tepla, obě teplárny ale nechtějí pro příští rok cenu tepla zvyšovat," dodal.

O 14 procent klesla spotřeba tepla v České Lípě, kde Českolipská teplárenská zásobuje teplem kolem 11 000 domácností.

Také na Českolipsku mají lidé šanci, že část zaplacených záloh dostanou zpět. Za minulé období jim teplárna vracela devět milionů korun. Jak se pokles prodeje tepla promítne do hospodaření tepláren, se podle Jankovského zatím nedá odhadnout. „Fiskální rok je těsně za polovinou, proto je předčasné jakkoli předpovídat výsledky hospodaření i ceny tepla, obě teplárny ale nechtějí pro příští rok cenu tepla zvyšovat," dodal.

Bude se zlevňovat?

Cena tepla z liberecké teplárny trápí nejen odběratele, ale i politiky. S aktivitou na zlevnění tepla v Liberci přišel nedávno například radní, zastupitel a vedoucí pracovní skupiny Teplo pro Liberec Petr Černý (Nový směr, dříve VV). „Liberec stále patří k městům s nejvyšší cenou za centrální teplo. Město a teplárna se za dva roky stále nedohodly na akcionářské smlouvě, která měla zaručit zlevnění tepla," řekl. Jeho představa je taková, že by po zrušení teplárny do září roku 2016 zůstala zachována pouze část stávajících rozvodů, jimiž by proudilo teplo z liberecké spalovny k určité části odběratelů. Zbytek by si zřídil lokální kotelny. Cena tepla by pak prý ze současných 780 korun za gigajoul klesla na přibližně 500 korun.

Město Liberec, jež má v teplárně minoritní třicetiprocentní akcionářský podíl, nepopírá, že je teplo z teplárny drahé, ale zánik zařízení není řešením. „Spustit neřízenou destrukci systému by nebylo odpovědné, musíme si uvědomit, že někteří naši občané nemají jinou možnost, než teplo z teplárny. Na teplárnu jsou napojeny desítky škol a školek a mimo jiné také budovy správních úřadů města a kraje. Teplárna také zpracovává odpadní teplo ze spalovny, které někam být vypuštěno musí," řekl ekonomický náměstek Liberce Jiří Šolc (LO). Návrhy Černého považují mnozí za pouhý populismus.