„Přesto, že nebezpečné elektrické sloupy vysokého napětí z naší krajiny postupně ubývají, evidují záchranné stanice v loňském roce až padesátiprocentní nárůst příjmu na nich popálených ptáků. Může za to deštivé jaro. Ve vlhku jsou totiž elektrické výboje zraňující ptáky na sloupech vysokého napětí častější," konstatoval Petr Stýblo za Český svaz ochránců přírody.

Proud zasáhl i vzácného luňáka

Například záchranná stanice Archa v Liberci loni přijala osm popálených dravců. „Záchranná stanice pro handicapované volně žijící živočichy v Liberci je spádovou oblastí pro Liberecko, Jablonecko a Frýdlantsko. Ročně přijmeme kolem 1000 poraněných či jinak handicapovaných divokých zvířat. Popálených ptáků je z tohoto počtu naštěstí minimum," uvedla Ivana Hancvenclová z liberecké stanice pro handicapovaná volně žijící zvířata.

Také ona Deníku potvrdila, že se s těmito případy díky opatřením ČEZu setkávají v krajském Liberci stále méně. „I v předchozích letech bylo znát, že ochranná opatření ČEZu se provádějí a příjmy popálených ptáků na našem území jsou tak spíše ojedinělé. Nejčastěji bývají postiženy poštolky, vloni se k nám bohužel dostal i kriticky ohrožený luňák hnědý z Frýdlantska a ohrožený výr velký z Liberce," dodala Hancvenclová.

Většinu čeká smrt

Pravdou ovšem podle Hancvenclové zůstává, že většinu ptáků zasažených proudem se nepodaří zachránit. „Šance na úspěšnou léčbu je totiž maximálně do 48 hodin po úrazu. V té době jsou však poranění ptáci většinou ještě schopni letu, takže si jich málokdo všimne, a do záchranných stanic se obvykle dostanou až pozdě, kdy je jedinou možností euthanasie," doplnila.

Sklo je ještě horšíZa větší problém v současné době centra pro záchranu divokých zvířat považují úrazy ptáků po nárazech do skleněných ploch takových opeřenců přijme například liberecká ARCHA každý rok 30-40.

Loni Nadace ČEZ investovala do ochrany dravých ptáků po celé zemi 800 tisíc korun. Kromě zavádění bezpečnějších sloupů elektrického vedení ČEZ dravcům pomáhá i při samotné léčbě. „Malá část zraněných má šanci dožít s trvalým handicapem v zajetí a jen velmi málo ptáků se podaří vyléčit a navrátit do přírody. Z 493 ptáků, kteří se loni popálili, se i díky podpoře Nadace ČEZ podařilo vyléčit a vrátit do přírody už 32, dalších 50 se ve stanicích ještě léčí," řekl Stýblo.

Speciální konzole

Konkrétní opatření proti úrazům ptáků elektrickým proudem začal ČEZ realizovat v 80. letech minulého století. V té době se využívaly tzv. lavičky, tedy vodorovné tyče umístěné asi půl metru nad vrcholem izolátorů. Dále energetici odzkoušeli celou řadu dalších způsobů, jak zabránit ptákům usednout na dráty.

„Nejperspektivnějším řešením se v průběhu let stalo použití takových typů konzol, které svou konstrukcí úrazy ptáků předem vyloučí. Požadavky dlouho splňoval pouze typ označovaný „pařát" a konzoly se závěsnými izolátory. V současnosti se používají také další vhodné typy, dlouho se testoval například typ bezpečné konzoly Delta Variant, na jejímž vývoji spolupracovali ochránci přírody přímo s konstruktérem," informovala Soňa Holingerová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy.

INSTALACE SPECIÁLNÍ KONZOLE na ochranu ptáků v oblasti Frýdlantska.