Frýdlant je v přípravě digitalizace zatím nejdál. Dotace ve výši 1,35 milionu korun ze státního programu Leader, který je určen na podporu nových forem zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, umožní městu nakoupit novou technologii, nezbytnou pro promítání „jedniček a nul". Dalších 400 tisíc zaplatí Frýdlant ze svého rozpočtu.

Z historie kin Frýdlant a ChrastavaFrýdlantské kino bylo přistaveno v roce 1931 k místní Sokolovně. Původně bylo pro 456 návštěvníků. Od počátku obsahovalo balkon. 23. prosince 1993 kvůli závadě na staré elektroinstalaci do základů vyhořelo, zůstaly jen obvodové zdi. Město jej náročně obnovilo, ale v roce 2010 přišla další katastrofa povodeň. Voda v kině tehdy dosahovala výšky 1,6 metru, zničila kotelnu, rozvodnu i přední sedačky. Z pojistky se jej pak podařilo opravit a zakoupit například komfortnější sedačky.

Kino v Chrastavě má starší historii. První písemná zmínka o něm je z roku 1912, kdy se hrály němé filmy doprovázené hrou na klavír. První zvukový film viděli diváci v Chrastavě v roce 1936, jmenoval se „Die Nacht Gehört Uns" (Noc patří nám). Velkou modernizací prošlo chrastavské kino v 70. letech 20. století. Koupila se nová promítací technika, umístilo se široké plátno, udělalo se jeviště a řady sedadel se stupňovitě svažovaly dolů.

„Nyní čekáme na výsledky výběrového řízení na dodavatele. Samotná instalace technologie už bude hračka, dá se zvládnout do šesti týdnů," konstatuje vedoucí frýdlantského odboru kultury Libor Šorm s tím, že kino by mělo zahájit obnovenou premiéru v říjnu letošního roku.

Film i divadlo pod jednou střechou

Kromě promítací technologie se nic v kině měnit nebude. Před třemi lety do něj totiž investovali 12 milionů z pojistky poté, co jej vyplavila povodeň. Dispozičně je tedy v pořádku.

Starosta města Dan Ramzer (ODS) potvrzuje, že kino bude nadále sloužit nejen k promítání filmů, ale i spolkovému a kulturnímu životu ve městě jako multifunkční dům. „I proto jsme neuvažovali nad zmenšením kina, jak je dnes v módě, ale ponechali jsme balkon i současných 267 míst k sezení," dodává starosta.

Správce kina Karel Čaban doufá, že digitalizace a možnost pouštět i nejmodernější 3D filmy přitáhne do frýdlantského kina i ty lidi, kteří se v mezičase naučili jezdit do libereckých multikin.

„Dnes se tu hrají jenom dokumenty filmového klubu zdejšího gymnázia. Lidi už jezdí jinam, od loňského září už nepromítáme ani reprízy z 35 mm filmů. V posledním období jich chodilo průměrně 35 na jedno představení," doplnil správce.

Chrastava musí čekat na Poláky

Chrastavské kino by mělo být modernizováno o něco později než ve Frýdlantu. Čeká se totiž na dotaci z evropských fondů. „Zastupitelstvo již schválilo dva miliony korun na samotnou digitalizaci kina. Co se týká rekonstrukce budovy biografu, musíme počkat na Poláky," potvrzuje starosta Chrastavy Michael Canov (SLK). Dotační titul, z něhož chce město čerpat, totiž umožňuje účast jen partnerským projektům, v případě Chrastavy je to s městem Lwówek Śląski.

Díky tomu, že si město zdigitalizuje kino samo, může mít plátno zvedací a sál tak může sloužit i pro hraní divadla. „Nemusíme splňovat různé podmínky jako jsou v multikinech, proto nám nic nebrání v tom, abychom měli zvedací plátno a tím i větší prostor pro divadelníky," dodal starosta. Zákulisí má pak podle jeho slov sloužit jako zázemí pro herce.

Stará kožená sedadla nahradí nová větší a polstrovaná. Ovšem míst o něco ubude. „V současné době tu máme 194 míst k sezení. Po rekonstrukci jich bude zhruba 180," doplnil Pavel Urban, vedoucí Společenského klubu v Chrastavě.

Posledním kinem, které po dokončení digitalizace zvládne ještě starý filmový pás, pak bude kino v Hrádku nad Nisou. Jak podotkl mluvčí města Vít Štrupl, když bylo kino umístěné v Bráně Trojzemí v roce 2010 otevřeno od počátku plně digitální, ponechalo si i starou technologii z dávno zavřeného hrádeckého kina. „To nepromítalo už od roku 2001. Současné kino má 61 míst k sezení, což je pro Hrádek nad Nisou tak akorát," dodal Vít Štrupl.