„Asi už to tak bude,“ říká s úsměvem knihovnice Alena Čejková, která dílničku s kolegyní roky pořádá. V dílně je živo, přibližně desítka dětí vyrábí různé předměty s tématikou nadcházejícího jara. „Cílíme především na blížící se Velikonoce, které vlastně i to jaro symbolizují,“ vysvětluje Čejková.
Děti vyrábí zajíčky, jarní kytičky, kuřátka, zdobí vajíčka. Všichni jsou zaměstnáni a do práce zapáleni. Kdo si zrovna neví rady, hned mu někdo pomůže. „To si ráda, že jsme sem šly, viď,“ říká u lepení další jarní dekorace malá holčička své kamarádce. Ta přitakává. Doma budou určitě překvapeni.
Knihovnice je malinko zklamaná z účasti. „Dětí je letos méně. V minulosti to tu praskalo ve švech, někteří museli sedět i ve vedlejší místnosti,“ ukazuje. Nejvíce jí chybí maminky. „Vždycky chodily s dětmi. Bylo úžasné sledovat, jak to prožívají, vyrábějí,“ vzpomíná. „Pak měli dekoraci na Velikonoce hotovou,“ směje se.
Připomenout tradice
V knihovně na Kunratické se pak kromě vítání jara koná v prosinci i Vánoční dílna. „Snažíme se tím připomenout alespoň ty nejhlavnější svátky,“ vysvětluje při vystřihování zajíčka Čejková.
Podle ní je důležité udržovat a připomínat naše tradice. „Děti dnes moc neví, co slaví. Ukažte mi dítě, které ví, co je masopust,“ naoko si stěžuje. Je ale na první pohled jasné, jak ji práce s dětmi baví a uspokojuje. Asi i proto se tu na jaře s dětmi s okolí schází již posedmnácté.
