Podobný příběh slýchá od své kamarádky i Lenka Kadlecová, kandidátka na hejtmanku za ČSSD. „Od bývalého partnera nemůže dostat ani korunu příspěvku na dceru. On nemá práci, přespává po známých, nemá ani založený účet, a tak by nepomohla ani třeba exekuce. A nechat ho pro neplacení alimentů zavřít do vězení, z toho má strach. Její dcera ho totiž miluje a ona nechce, aby ji pak nenáviděla za to, že strčila tátu do vězení. Je to začarovaný kruh," vypráví Lenka Kadlecová. Proto je jednou z jejích zásadních věcí, které chce jako politička prosadit, právě pomoc rodičům samoživitelům v nesnázích.

Proč jste si vybrala právě toto téma. Vždyť je spousta jiných skupin lidí, kteří potřebují pomoc?

Každý rok je asi 15 tisíc případů neplacení výživného a ovlivňuje to podle některých zdrojů nepříznivě život až 160 tisícům dětí. To je alarmující údaj. I já znám spoustu takový případů z mého okolí. Potřebujeme nový zákon, který děti ochrání a tak chci pomoci prosadit zákon o placení výživného státem za neplatiče. Stát má daleko větší možnosti vymáhat z rodičů, kteří neplatí výživné, peníze a nebudou na to doplácet děti samotné. Zanedbání povinné výživy, tedy neplacení alimentů, je trestný čin a každý rodič, který tak nečiní, je vlastně „kriminálník". V zásadě je horší než zloděj, protože okrádá své vlastní děti.

Není to příliš tvrdé hodnocení?

Není. Děti přece potřebují ke svému zdárnému rozvoji nejenom oblečení a jídlo, ale především pozitivní sociální podněty. Tedy možnost sportovat, navštěvovat zájmové kroužky, jednoduše dělat, co je baví a pozitivně motivuje. Důležitý je i čas trávený s nejbližšími, tedy matkou a otcem, kteří jim mohou předat životní zkušenosti, odrazovat je od nesprávného chování a předávat hodnoty, na kterých naše společnost stojí. Dětem z neúplných rodin tohle všechno chybí. Jejich matka či otec často musí mít víc zaměstnání, aby je uživili, ale přesto jim v mnohých případech nemohou poskytnout vše, co potřebují. Tyto děti bývají osamělé a jsou vystavovány asociálním vlivům v daleko vyšší míře.

Jak si tedy představujete svou pomoc. Je to vůbec ve vašich silách?

Pomohu dětem z neúplných rodin, jejichž příjmy se pohybují na hranici životního minima, a nedostávají výživné k tomu, aby měly prostředky ke zdárnému vývoji. Pokud se stanu hejtmankou, zasadím se o to, aby byl konečně přijat zákon o náhradním výživném placeném za neplatiče státem. Uvědomuji si, že v současné politické konstelaci je zákon během na dlouhou trať. Předpokládám, že vláda zaplatí raději církvím 59 miliard, než by dala půl miliardy těmto dětem. Nicméně, mám v plánu začít na přípravě legislativní normy pracovat, i když asi budu muset počkat na vládu, která nebude jen o ochraně práv dětí mluvit…

To je ale dost dlouhodobý plán. Máte i nějaký jiný nápad na to, jak těmto dětem pomoci?

Plánuji založení nadace či fondu, které budou přispívat na volnočasové a sportovní aktivity dětem, které nedostávají výživné a příjmy jejich rodičů jsou nízké. Myslím, že každý ví, jak zásadně dětství ovlivňuje člověka po celý jeho život. Dětem v nouzi musíme pomoct. Z mnoha důvodů. V dětech je přeci naše budoucnost a postaráme-li se o ně dnes my, postarají se za čas ony o nás.