Celé odpoledne tak mohli lidé cestovat speciální tramvají na lince Horní Hanychov Lidové sady, ve které probíhala zároveň osvěta o tom, co je virus HIV, jak se přenáší, co způsobuje a jak se bezpečně chránit před nakažením.

Pracovníci České společnosti AIDS Pomoc rozdávali kondomy zdarma (vir se přenáší převážně při pohlavním styku) a prodávali červené stužky, které jsou tradičními symboly boje s AIDS a zároveň připomínkou lidí, kteří viru podlehli. Od roku 1981, kdy byl virus objeven, zemřelo na jeho následky přes 39 milionů lidí na celém světě.

Situace v České republice se rok od roku zhoršuje. Peněz na osvětovou kampaň ubývá a nově infikovaných naopak každý rok přibývá. Zatímco v roce 2002 bylo nově nakažených virem HIV asi 50, o deset let později se virus objevil u 180 lidí. Jen za prvních devět měsíců letošního roku se nově infikovalo asi 184 lidí.

Kromě informační kampaně zorganizovala Česká společnost AIDS Pomoc i testování zdarma. Na Fügnerově ulici byla přistavěna sanitka, ve které probíhalo testování na HIV. „Jste muž? Spíte s ženami nebo muži? S kolika jste měl pohlavní styk? Použil jste kondom? Provádíte orální a anální sex? Aktivně nebo pasivně? " ptali se každého pracovníci, kteří vyhodnocovali test. Výsledky byly okamžitě. Po pěti minutách už testovaní věděli, jestli je test pozitivní nebo negativní. Během dne tak stihnou operátoři v sanitce otestovat i 90 lidí. V Liberci byl o testování velký zájem a před sanitkou se tvořila fronta lidí i v mrazivém počasí.

Július Szabó a tým testovací sanitky v rozhovoru říká:

Výsledky testu známe okamžitě

Manažer provozu a koordinátor sbírkové činnosti Július Szabó pracuje v České společnosti AIDS Pomoc (ČSAP), která vznikla koncem roku 1989 jako „iniciativa ze strany blízkých, známých a rodin HIV pozitivních občanů, s cílem jim prakticky pomáhat při řešení každodenních komplikací, které infekce HIV přinášela." Práce sdružení se postupně rozšířila i o prevenci a osvětu a do její činnosti se zapojil i větší počet samotných HIV pozitivních osob. Významným milníkem v její činnosti bylo vybudování sociálně-azylového centra Dům světla koncem 90. let, od kdy ČSAP nabízí rovněž bezplatné anonymní testování na HIV a azylové a ubytovací služby pro HIV+ osoby.

Jak a kde probíhá osvětová kampaň boje proti AIDS?

Skoro ve všech městech v České republice, kromě Mostu, vyjíždí osvětové tramvaje. V Liberci probíhá naše spolupráce spolu s Dopravním podnikem. Díky nim jsme mohli přivézt z Prahy sanitku, ve které provádíme bezplatné testování na HIV.

Minulý týden probíhal Evropský týden testování, zapojila se ČSAP i do něj?

Ano, minulý týden jsme jezdili hlavně po Moravě, protože tam je testovacích míst méně než v Čechách.

Včera dorazilo rozhodně více lidí na testování než minulý týden do Zdravotního ústavu. Čím myslíte, že je to způsobeno?

Myslím, že hlavní roli hraje fakt, že výsledky jsou okamžité a nemusíte na ně čekat týden, tak jak to probíhá u normálního odběru krve. My v sanitce používáme INSTI test, který funguje na podobné bázi jako klasický test HIV. Je potřeba dodržet dobu 2 až 3 měsíců od rizikového chování. Test vyhodnocují naši proškolení pracovníci, kteří zároveň položí testovanému několik otázek, aby se případně vyloučil falešně pozitivní nebo negativní výsledek. Stačí nám kapka krve, kterou jsme schopni analyzovat.

Co se stane po testování?

Pokud je test negativní, tak je všechno v pořádku. Pokud se ukáže tzv. reaktivní, to znamená, že nemůžeme říct, že je pozitivní, ale nemůžeme to vyloučit, tak nabídneme klientovi odběr krve a test provedeme v laboratoři.

Kolik lidí zvládnete otestovat za jeden den?

Ten počet se pohybuje asi od 40 do 90 otestovaných denně. Většinu z lidí, kteří přijdou na tento test, motivuje fakt, že výsledky jsou okamžité. Dříve jsme testovali lidi jen v Praze, v dnešní době už jsou ale tyto jednorázové testy natolik kvalitní, že jsme si dovolili i terénní testování.

Kromě zdravotních služeb poskytuje ČSAP i poradenské služby, pro koho jsou určeny?

Pro zaměstnavatele, personalisty, pracovníky, pro všechny, kteří mají ve svém okolí HIV pozitivní lidi a nevědí, jak se k nim chovat. Často dochází k diskriminaci HIV+ lidí, přitom by se zaměstnavatel neměl tuto informaci ani dozvědět, pokud ovšem nepracuje dotyčný v nějakém rizikovém zaměstnání. Pozitivní člověk má povinnost se chodit léčit, ale nemá povinnost o svém zdravotním stavu informovat zaměstnavatele. Většinou se ta informace k němu stejně dostane, ať skrze „jeden člověk povídal" nebo častými návštěvami centra. My se jim s tímto snažíme pomoci.