Jaký jste prožili v Raspenavě rok s koronavirem a omezeními, které nastaly?
Chtěli jsme využít příležitosti a pustili jsme se do rekonstrukce rekreačního a sportovního areálu. Byla zčásti opravena hlavní budova s restaurací a ubytovacími prostory v motelu tak, aby mohla proběhnout letní sezona a celkovou rekonstrukci bychom chtěli stihnout dokončit letos před letní sezónou. Uvažujeme také o rekonstrukci chatek v areálu. V loňském roce se nám podařilo opravit fasády na dvou budovách v blízkosti budovy městského úřadu.
Deník na návštěvěKromě covidu, jste se museli vloni vypořádat také s velkou vodou. Byla to velká komplikace?
Tentokrát byla povodeň na úrovni roku 2002. Rozdíl oproti minulosti byl, že jsme si museli vystačit sami, bez jakékoli finanční pomoci. Stavby obnovené a postavené po ničivé povodni z roku 2010 vydržely, pouze došlo k poškození komunikace v ulici V Údolí, využívané především cyklisty. Poškozeny však byly prakticky všechny prašné cesty a krajnice komunikací v zaplaveném území. Kvůli jejich nutným opravám se nám vloni nepodařilo uskutečnit naplánované rekonstrukce některých silnic.
Lze v Raspenavě provést nějaká protipovodňová opatření, aby nedocházelo při velké vodě k poškození majetku?
Lze, ale jen do určité míry a podle mého názoru se musí věc řešit komplexně. To znamená, že je potřeba situaci řešit už nahoře v Jizerkách, odkud voda teče, a to nejen korytem řeky. My v Raspenavě máme tu smůlu, že ležíme v údolí, kde se voda sbíhá ze všech stran. Stéká z okolí, z lesů a luk. Když přijde velká voda, tak je zatopená celá obec – od řeky ale i z kopců. Z historických pramenů víme, že v minulosti docházelo k povodním i přes opatření, která obyvatelé obce dělali a jejichž cílem bylo zachytit vody ještě před zastavěným územím obce. Lidi se naučili s tímto rizikem žít. Platí, že riziko lze minimalizovat, ale nikoli úplně odstranit.

Starostou jste od roku 1998. Jak budete vzpomínat na minulý rok, čím byl kromě koronaviru specifický?
Například společenský život v obci úplně skončil. Hodně lidí tím trpí. Mám velký strach, co bude s mládeží. Vždycky jsme podporovali spolkovou činnost, především pak mládež, aby se mohla realizovat i mimo školu. Nešlo jen o sport, máme tady aktivní spolky dobrovolných hasičů, zálesáky, chovatele a podobně. V loňském roce se nám ve spolupráci s místními spolky podařilo uspořádat snad jen dvě akce. Jinak stále platí, že akce pořádají spolky a město je podpoří finančně, popřípadě jim umožní používat prostory a zařízení města zdarma.
Když se bavíme o mladých lidech, máte pocit, že v Raspenavě zůstávají nebo odchází do větších měst? Registrujete třeba zájem o stavební parcely ve městě?
Odcházejí za prací tak jako v minulosti, jen to mají mnohem komplikovanější. Když jsem byl mladý já a odcházel jsem z Raspenavy za prací, tak jsem k pracovnímu místu dostal i bydlení. Takových příležitostí je nyní minimum. I proto většina občanů zůstává bydlet tady, třeba ve vícegeneračních domech, a za prací jezdí. O výstavbu rodinného bydlení v Raspenavě je zájem, ale největším problémem skutečnost, že město leží podél řeky, a to v délce 10 km a po levém břehu toku leží CHKO Jizerských hor a po pravém břehu se nachází přírodní park Peklo a další chráněná území, které limitují, v některých případech i znemožňují, budování nových staveb.
Má obec nějaké vlastní pozemky, na kterých by mohla stavět?
Máme vytipované dvě lokality na výstavbu RD a jednu lokalitu pro výstavbu domu s pečovatelskou službou, startovací byty a chráněné bydlení. V současné době připravujeme pro tuto lokalitu projektovou studii. Chystáme také dokončení rozvodů vody a splaškové kanalizace do částí obce, kde zatím chybí.

Co považujete za největší problémy Raspenavy?
Určitým problémem pro život v obci je nemožnost zvýšení nabídky služeb a rozšíření obchodů, z důvodu délky a tvaru zástavby města. Třetina obyvatel to má blíže do Frýdlantu a druhá třetina do Hejnic. Naše délka, těch zmiňovaných 10 kilometrů, přináší i další komplikace co se týká třeba oprav sítí nebo komunikací, to nemluvím o provozování veřejného osvětlení či úklidu místních komunikací. Dalším známým problémem může být také spojení s krajským městem. Zatímco vlakové spojení se značně zlepšilo, silniční spojení zůstává pouze přes chráněné území Jizerských hor a Oldřichov v Hájích a přes Frýdlant a Dětřichov. To je ale problém celého frýdlantského výběžku.
Není to tak dávno, co se objevila zpráva o tom, že Raspenavou procházel vlk. Jaké byly reakce místních?
Část lidí se bojí, druhá část ho zase vítá a je ráda, že se vlk do české přírody vrátil.
Jaké projekty nebo akce město plánuje v budoucnosti?
Rádi bychom dokončili opravu smuteční síně. Připravujeme rekonstrukci zdravotního střediska. Jelikož dlouhodobě spolupracujeme s Domovem Raspenava, na zřízení chráněné dílny a zřízení kavárny v objektu Smědavské rychty, dohodli jsme se s ohledem na ztížený přístup do kavárny, která je umístěna v prvním patře s přístupem po strmém schodiště, na změně a připravujeme přemístění kavárny do jedné ze stodol za objektem a současně chceme upravit přilehlý prostor na místo pro setkávání a odpočinek.

Myslíte si, že je Raspenava zajímavá pro turisty?
Jsme takový skrytý klenot, lidi si ta pěkná a zajímavá místa musí najít. Většinou přijedou do areálu na koupaliště, pak vezmou kolo a jedou prozkoumat okolí. Když se vrátí, jsou fascinovaní a říkají: „To jsme vůbec netušili, že tu je tolik krásných míst“. Peklo, Šolcův rybník nebo Viničná stezka, tam všude návštěvníci vyráží. Je ale pravda, že velká část lidí Raspenavou jenom projíždí, když jedou do Hejnic k bazilice, do Lázní Libverda nebo dál do Jizerek.