Zatímco by kamery měly sloužit především ke zvýšení bezpečnosti na pracovišti, zaměstnavatelé je ne zřídka využívají ke špehování svých zaměstnanců a třeba zvyšování norem. O instalaci často ostatním pracovníkům ani nepoví, což je v rozporu se zákoníkem práce.

„Zaměstnavatelé začínají instalovat kamery bez jakéhokoliv jednání se zaměstnanci. Při výkonu povolání jim přitom nesmí být vstupováno do soukromí," popsal Deníku krajský předseda Asociace samostatných odborů (ASO)Milan Šubrt. Porušením zákoníku práce je například i odposlouchávání mobilního telefonu bez upozornění nebo kontrola elektronické pošty. S takovými podněty se nespokojení zaměstnanci ve většině případů neobrací na vedení firem, ale právě na odbory.

„Ředitelé firem se někdy diví, že si většina lidí stěžuje nám a ne vedení. Bodejť by ne, když se bojí o své místo," doplnil předseda ASO. V jedné z libereckých firem, zabývajících se výrobou komponentů do automobilů, sloužil podle odborů kamerový systém třeba ke zvyšování norem.

„Řada zaměstnavatelů tímto chce dosáhnout zvýšení produktivity zaměstnanců. Tím, že je sledují, ví, zda mají ještě nějaké rezervy, a podle toho se můžou zařídit. To však zákon zakazuje. Takovou práci by měl dělat například mistr. Dochází k tomu nejčastěji právě v automobilovém a textilním průmyslu," popsal Milan Šubrt.

Případy týkající se kamerového systému zaměstnávají i krajskou inspekci práce. Ta řeší několik případů do roka.

„Několikrát se na nás obrátili samotní zaměstnanci, kteří nesli nelibě narušení jejich soukromí," řekl vedoucí inspektor Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký a Liberecký kraj Aleš Kalvoda.

Pokud jsou kamery na pracovišti umístěny, je velmi důležitou otázkou, zda se jedná o kamerový systém se záznamem, či o pouhé monitorování pracoviště. Pokud zaměstnavatel uchovává záznam, jedná se o zpracování osobních údajů.

„Stává se, že provozovatel například do svého obchodu nainstaluje kameru, ze které umisťuje záznamy na internet. Podezřelé pak označuje za zloděje. To je ale v rozporu se zákonem. Záznam by měl správně předat policii, která může požádat veřejnost o součinnost," popsala jeden z příkladů mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.

O tom, že ne všechno musí řešit kamerový systém, ví i řada zaměstnavatelů.

„Na jedněch jatkách nevěděli, jak řešit krádeže masa. Kontrolovali auta i tašky, ale pořád se maso ztrácelo. Všechno měli zaměstnanci schované pod bundou a pak ukazovali jen prázdnou tašku. Jak to ukončit? Kamera není potřeba, jednoduše museli zaměstnanci přejít přes váhu ráno i odpoledne," popsal Milan Šubrt. Někteří zaměstnavatelé podle něho nutí zaměstnance, aby na své kolegy donášeli.

„Zaměstnavatelé často argumentují tím, že se hodně krade. To vnímáme všichni, ale mnohem přijatelnější je kontrola při vchodu do práce a následném odchodu z práce. Často se neztrácí jen věci, které dáte do igelitky," doplnil závěrem odborář. Podle něho je jen otázkou času, kdy se veřejně objeví seznam firem, které i po řadách upozornění odborů porušují zákoník práce.

Co říká zákoník? Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Zdroj: Zákoník práce