Obojí spojuje jméno amerického krajinářského architekta Marka Johnsona, který se v pondělí představil veřejnosti. „Je to architekt, který spolupracoval na několika projektech i v České republice, například na rozvojovém plánu kolem Letiště Václava Havla,“ přiblížil osobnost nového pedagoga současný děkan fakulty Osamu Okamura.

Americký architekt Mark Johnson povede nový obor zaměřený na urbanismus. Proč jste se rozhodl jít touto cestou?
Snažíme se reagovat na současné problémy, které se řeší jak v samotném Liberci, tak v celém kraji. Architekt Mark Johnson je znám například svým návrhem revitalizace bývalého letiště v americkém Denveru v živou městskou čtvrť a má také dobrou zkušenost s tím, jak zapojovat veřejnost do městského plánování. Což našim urbanistům trochu chybí.

Nebude pro něj handicapem neznalost českého prostředí a jeho specifik?
Jde o architekta, který spolupracoval na několika projektech i v České republice, například na rozvojovém plánu v okolí Letiště Václava Havla. Má zkušenost i se spoluprací s architekty města Brna. Není tedy zcela neobeznámen s tím, jak třeba funguje česká legislativa. Při vedení ateliéru bude navíc spolupracovat s Radkem Kolaříkem z pražské ČVUT, který vede urbanistický ateliér a dlouhá léta byl spolupracovníkem světoznámé architektky Evy Jiřičné.

Novinkou bude i způsob výuky, o co přesně půjde?
Výuka bude zajímavým experimentem, protože bude probíhat formou telekonferencí. Je to řešení budoucnosti, protože přibývá lidí, kteří chtějí studovat vysoké školy, ale problémem je pro ně třeba vzdálenost. Inspiroval jsem se tedy on-line výukou v USA.

Učíte tak studenty i určitému přesahu? Abychom nevnímali věci jen pohledem české kotliny, uměli přijímat nové trendy a nestalo se to, co před lety, když česká společnost odmítla projekt knihovny architekta Kaplického?
Určitě, naše fakulta měla i v minulosti velmi dobré napojení na svět. Je to dáno tím, že když tu studenti šest let sedí, mají pak obrovskou touhu rozletět se do světa. Máme i spoustu úspěšných absolventů, které chceme pozvat do Liberce na oslavu 25. výročí fakulty a ukázat veřejnosti, kam všude se naši absolventi dostali. Aby si lidé uvědomili, jak je důležitá fakulta architektury pro zdejší region.

Zmínil jste spolupráci fakulty při přeměně některých opuštěných průmyslových areálů, tzv. brownfieldů. O které půjde a co a proč by se tu mělo zhodnotit?
Tak například o bývalý areál Severografie nebo do budoucna třeba prostor po bývalé Textilaně. Jsme rádi, že při tom budeme moci více spolupracovat s městem, jehož kancelář architekta vede náš absolvent a nyní i pedagog Jiří Janďourek, což nám pomůže tato území lépe zmapovat. Ta spolupráce je pro nás dost zásadní, protože budeme mít přímý kontakt s tím, co aktuálně město řeší, a naopak my můžeme městu prospět novými myšlenkami a pohledy.

Právě spolupráce s městy a obcemi je pro vás aktuálně velkým tématem. V jakém ohledu?
Ano, začínají nás sami oslovovat starostové měst. Teď naposledy to byly třeba Semily. Zajímá je nejen pohled na urbanistická řešení a rozvojové plány, ale především to, jak se vypořádat s klimatickými změnami a jak se na ně připravit. Zvlášť se to týká těch míst, kde mají najednou velký problém s nedostatkem pitné vody.

Jak s tím mohou pomáhat právě urbanisté a architekti?
Mohou poradit, jak do měst zakomponovat více zelených ploch, zelených střech a tím zlepšovat mikroklima města. Jak zacházet a hospodařit s dešťovou vodou. Budoucnost měst a jejich rozvoje je hodně spojená i s energetikou a otázkou mobility. Města, která nerozvíjí brownfieldy v centru, ale rozpínají se do okolí, si do budoucna zakládají na obrovský problém, protože udržovat takovou extenzivní infrastrukturu je velmi nákladné a města na tom mohou i zbankrotovat. Takže myslím, že je ta správná doba o tom přemýšlet. Chceme s tímto tématem seznamovat také veřejnost, a proto chystáme sérii přednášek s odborníky od nás i ze zahraničí. Konat se budou jednou za měsíc. První z nich byla právě ta pondělní s Markem Johnsonem.