„U nás nejde o obchod, ale doslova o záchranu lidských životů,“ zdůrazňuje primářka transfúzního oddělení a přednostka centra laboratorní medicíny Krajské nemocnice Liberec Renata Procházková.

Transfuzní stanice krajské nemocnice má v současné chvíli v databázi 5000 dárců, zhruba polovinu tvoří lidé do 40 let. Ročně přibude kolem pěti stovek nových, loni jich tu dokonce zaregistrovali 548. „Potřebovali bychom jich ale mnohem více. Liberecká nemocnice je v kraji klíčovým a zároveň největším zdravotnickým zařízením, takže spotřeba krve je nepředstavitelně velká,“ vysvětluje primářka.

Pohotovost ve Frýdlantě bude od července sídlit v budově plicní ambulance.
Lidem z výběžku pohotovost zůstane. Pouze změní místo

Jen v samotném Liberci ročně potřebují kolem 7000 transfuzních jednotek krve a zhruba 1300 jednotek plazmy. „Je to tím, že ve zdejší nemocnici se na specializovaných centrech, jako je traumacentrum či onkologie, koncentrují nejtěžší pacienti z celého kraje,“ připomíná mluvčí KNL Václav Řičář. Dalších 5000 dávek krve pak putuje z transfúzní stanice v Liberci do ostatních nemocnic v kraji.

Darování krve. Ilustrační fotografie.Zdroj: KNL

Ročně se na transfúzním oddělení liberecké nemocnice provede 9500 odběrů, další 3000 se uskuteční v českolipské nemocnici. Díky tomu se nejen krajská nemocnice, ale ani další zařízení v kraji neodstávají do úzkých. Zatím. „Počty dárců i odběrů se zdají být vysoké, ale je nutné si uvědomit, že dárci stárnou, mohou onemocnět nebo se odstěhovat. Je proto potřeba, aby se jejich počet doplňoval a ideálně navyšoval,“ upozorňuje primářka.

Druhá magnetická rezonance v Krajské nemocnici v Liberci.
Díky novému přístroji vyšetří v nemocnici i obézní pacienty

Od poloviny letošního roku tu chtějí zavést třeba elektronickou rezervaci, aby lidé mohli zjistit, zda je právě jejich krevní skupina akutně potřeba, nebo se k odběru zaregistrovat podle svých časových možností.

DÁRCOVSTVÍ KOMPLIKUJÍ TAKÉ DOVOLENÉ 

Problémy mohou nastat například v době dovolených, kdy dochází k odlivu pravidelných dárců a zároveň přibývá úrazů a autohavárií. Navíc dárci, kteří cestují do exotických zemí, musejí s odběrem počkat minimálně měsíc od návratu. Pokud pobývali v zemi s rizikem výskytu malárie, dokonce půl roku.

Odebírání vzorku krve členům registru dárců kostní dřeně.
Neudělal jsem nic hrdinského, říká mladý dárce kostní dřeně Pavel Holec

To je komplikací zvláště u dárců se vzácnými skupinami, které jsou akutně potřeba. Krev se totiž nedá uskladňovat do zásoby, životnost některých složek je pouhých šest týdnů. „To je další důvod, proč potřebujeme nové dárce,“ zdůrazňuje primářka. V současné době mají na oddělení největší nedostatek skupin 0- a A-.

Vrásky na čele dělá zdravotníkům i nedostatek krevní plazmy, ze které si v zahraničí nechávají vyrábět krevní deriváty. „Nyní máme 4500 odběrů ročně, ale potřebovali bychom jich víc,“ dodává primářka Procházková.

Dárci krve byli oceněni.
Na liberecké radnici se opět rozdávaly medaile zasloužilým dárcům krve

Počet dárců plazmy výrazně poklesl, když se v Liberci začala odebírat komerčně. Zejména pak mezi studenty. „Od té doby se výrazně snížil počet dárců plazmy z řad vysokoškoláků,“ potvrzuje lékařka. Lidé sice získají peníze na ruku, ale riskují tím zdravotní potíže, zejména když chodí k odběrům častěji. „Odběr plazmy nesmí být častější než jednou za 14 dní,“ zdůraznila.