Za loňský rok evidují 350 nových dárců, což je zhruba o čtvrtinu méně oproti předchozímu roku. Jak zdůraznila primářka transfuzního oddělení, rozhodně tuto situaci nepodceňují a zabývají se otázkou, jak s veřejností pracovat, aby si k nim našla cestu. „Na rozdíl od soukromých aferetických center klademe akcent na bezpříspěvkové dárcovství, které je prokázáno jako nejbezpečnější. Bezpečnost našich dárců stojí na prvním místě. Jsme si zároveň vědomi toho, že je potřeba je vhodnou cestou motivovat,“ řekla Renata Procházková.
Jako jedna z cest se nabízí oslovení velkých zaměstnavatelů v regionu, potažmo v celém Libereckém kraji. Podle mluvčího KNL Václava Řičáře si řada firem zakládá na tom, že mají programy společenské odpovědnosti. „V minulosti darovali krev zaměstnanci Komerční banky, nyní jsme oslovili společnost Knorr-Bremse. Prvotní rozhovory o možnostech dárcovství se odehrají u zaměstnavatelů a tím odpadne to, že by museli přijít k nám na oddělení, a už budou vědět, do čeho jdou,“ osvětlil Řičář.
Rýsuje se i spolupráce se sportovními kluby, darovat krev chodí i dobrovolní hasiči, policisté, vojáci či příslušníci vězeňské služby. Už druhým rokem seznamují s dárcovstvím krve i studenty libereckého Gymnázia F. X. Šaldy. „Osvědčilo se nám to, během posledních několika dní sem přišli tři studenti,“ podotkla staniční sestra Valérie Fojtová.
V loňském roce transfuzní oddělení uskutečnilo 10 300 odběrů plné krve, kterou odebrali přibližně 5 000 dárců. Dalších 3 000 odběrů realizovali v českolipské nemocnici. Zhruba dvě třetiny z celkového počtu odběrů využila Krajská nemocnice Liberec, přibližně 5 000 erytrocytárních přípravků dodali do jablonecké a českolipské nemocnice a zbytek do Thomayerovy nemocnice v Praze a nemocnice v Tanvaldu. „Naše dárcovská základna je stabilní a zároveň máme řízené dárcovství, kdy s dárci aktivně pracujeme prostřednictvím zvacího systému, kdy si stanovujeme, kolik dárců daných krevních skupin aktuálně potřebujeme,“ přiblížila situaci Procházková.
Mezi pravidelné dárce patří například ředitel Kina Varšava Ondřej Pleštil, který darování krve vnímá jako jakousi vnitřní očistu. Vzor viděl ve svých rodičích, kteří tímto způsobem pomáhali a navíc mu před lety zachránili v liberecké nemocnici život. Jeho darování je navíc specifické v tom, že daruje krev pro konkrétního člověka. „Vím jen, že se jedná o pacientku. Osobně ji ale neznám, ani její příběh, darování je anonymní. Já mám standardní krevní skupinu 0+, ale mám podskupinu, která je prý pro danou pacientku vhodná. Když moji krev potřebují, kontaktují mne z transfuzního oddělení napřímo,“ svěřil se Pleštil.
Od 1. července se navíc díky novele vyhlášky 143/2008 Sb. o lidské krvi zvýší bezpečnost krve a transfúzních přípravků, a to díky testování virologických markerů, tedy HIV a žloutenky B a C, metodami molekulární biologie. „Testování na přítomnost známek těchto infekcí bude probíhat pomocí detekce nukleových kyselin. Tím se přibližujeme civilizované západní medicíně,“ dodala Renata Procházková.
Více o možnostech darování krve a benefitech naleznete zde: https://www.nemlib.cz/darovani-krve/.
Mohlo by vás zajímat: 11 pacientů, 90 minut. Žhářský útok prověřil traumaplán liberecké nemocnice
