„Byla to naše iniciativa. Říkali jsme si, co bychom tak republice k výročí mohli dát. Rozhodli jsme se pro největší vlajku. Abychom měli jistotu rozměrů, spojili jsme se s Agenturou Dobrý den, která spravuje databázi rekordů,“ vysvětlil motiv jednatel společnosti Libea Jan Vereščák.

Technické muzeum vystavuje tramvaje.
FOTO: Technické muzeum vystavuje nejstarší libereckou tramvaj

Po několikadenní práci se výrobcům zadařilo a pětadvacetikilový prapor spatřil už vloni světlo světa. „Vlajku jsme vyráběli už v prosinci, abychom s ní mohli vstoupit do roku stého výročí republiky,“ řekl Vereščák. Nově vyrobená vlajka se tak skutečně dnem 18. ledna 2018 jako první zapsala do České databanky rekordů. „Jedná se o ustanovující rekord, tedy nepřekonává žádnou českou státní vlajku,“ upřesnil David Rafaj z Agentury Dobrý den.

PŘIPOMÍNÁ ČESKÉ DĚJINY

Symbol, který den po oslavách republiky oživil Evropský dům, bude Libereckým připomínat výročí a dějiny i nadále. „Vyvěšení největší české vlajky není jen o tom poukázat na rekordní zápis do České databanky rekordů. Smysl je mnohem hlubší. Letos si připomínáme sto let od založení samostatného československého státu. Občané kraje si mohou skrze tento symbolický akt uvědomit význam českých dějin,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Strom republiky v Liberci.
OBRAZEM: I Liberec má Strom republiky, koncert k výročí bude v divadle

Největší českou vlajku mohli poprvé spatřit Pelhřimovští na Masarykově náměstí. Tam také strávila nedělní oslavy. Výroba symbolu ze stoprocentní polyesterové vlajkoviny trvala v přepočtu na hodiny přibližně tři dny a zaměstnala šest lidí. „Nejtěžší na výrobě něčeho tak velikého bylo sešívání dlouhých pruhů látky. Materiál vozíme jak z Velké Británie, tak z Německa,“ popsal Vereščák výrobu.

Ačkoliv Agentura Dobrý den zapůjčila vlajku bezplatně, doprava, montáž a kotvicí systém pro ni vyjde kraj na patnáct tisíc korun. Symbol o rozloze 219 metrů čtverečních bylo totiž třeba důsledně zabezpečit především kvůli jeho hmotnosti.

Autentický snímek zachycuje libereckou radnici v roce 1918 po obsazení armádou.
V německém Liberci vznik Československé republiky moc nevítali