Frýdlant připravuje snížení daně z nemovitosti pro místní občany o 20 procent. Reaguje tím na zvýšení sazby v letošním roce, ke které došlo na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí č. 338/1992 Sb, od 1. 1. 2024 v průměru o 80 procent. Záměr už schválila rada města a chystá se ho v nejbližších dnech předložit na jednání městským zastupitelům.

„Se zvýšením Frýdlant nesouhlasí, vždy jsme hájili zachování sazby daně na dlouhodobé úrovni, abychom místní nezatěžovali dalšími náklady. I proto rada města na svém posledním květnovém jednání odsouhlasila záměr úpravy koeficientu na 0,80, což by v roce 2025 znamenalo reálně snížit výběr daně z nemovitosti na území Frýdlantu o více než 1 milion a 200 tisíc korun,“ vysvětlil starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Záměr bude předložen na zasedání zastupitelů ve středu 19. června. „Pokud zastupitelé na tento záměr také kývnou, začne město vytvářet obecně závaznou vyhlášku, která vejde v platnost nejpozději 1. října 2024 tak, aby byla závazná pro výběr daně z nemovitosti už pro rok 2025,“ řekl starosta Frýdlantu.

V Semilech daně zůstanou až na výjimky vyšší 

Semily sníží platby za rekreační domy a garáže, ve srovnání s loňským rokem zůstanou ale daně vyšší. Zátěž pro majitele rodinných domů nebo bytů nová vyhláška nezmění, platit by měli stejně jako letos.

"Je to složité téma," poznamenala pro ČTK starostka Semil Lena Mlejnková. Stát podle ní nastavil daň z nemovitosti tak, aby částečně obcím kompenzoval snížení podílu na sdílených daních. Obce se tak podle ní dostávají do situace, že pokud chtějí své příjmy zachovat i v příštím roce, musí své vyhlášky upravit.

Ještě loni platil majitel rodinného domu v Semilech o zastavěné ploše 120 metrů čtverečních 1056 korun, letos se mu daň z nemovitosti zvýšila s vládním balíčkem na 1822 korun a stejná zůstane s novou vyhláškou i příští rok. Majitel stejného domu určeného k rekreačním účelům platil loni 2432 korun, letos se mu daň zvýšila na 4464 korun, s novou vyhláškou zaplatí příští rok 2976 korun. Vyhláškou město stanovilo místní koeficient dva, sníženou sazbu jedna mají jen zemědělské pozemky, trvalé travní porosty a nevyužité ostatní plochy, zvýšenou sazbu tři mají objekty pro ostatní druhy podnikání.

Hlavním kritériem při přípravě nové vyhlášky bylo podle starostky udržet výběr daně na podobné úrovni jako letos. Město očekává, že z daně z nemovitosti získá letos 13,7 milionu korun, zhruba o 56 procent víc než loni, příští rok by to mělo být 12,3 milionu. Daň z nemovitosti je jediná, která je přímým příjmem obce. "Máme dlouhodobý závazek, že všechny finance z daně z nemovitosti z toho zvýšeného příjmu investujeme do dopravní infrastruktury," řekla Mlejnková. Letos jsou ve městě v plánu investice za 118,75 milionu korun, k největším patří dopravní terminál a most přes Jizeru.

V některých obcích daň zvýší pro průmyslové objekty

Některé obce využily možnost opatřením obecné povahy zvýšit daň z nemovitosti u konkrétně vyjmenovaných objektů, většinou u výrobních a skladovacích hal nebo velkých prodejen, jejichž činnost dlouhodobě zatěžuje město hlavně zvýšeným provozem kamionů. Třeba v šestitisícové Chrastavě tak pro průmyslové podniky stanovili koeficient, kterým se základní daň zvýší na pětinásobek, což ale odpovídá dosavadnímu zdanění ve městě. V osmitisícovém Hrádku nad Nisou schválili u takových nemovitostí koeficient čtyři.

V Jablonci měli od roku 2015 vyhláškou nastavený jen základní koeficient podle velikosti obce na 2,5. S balíčkem se od příštího roku základní koeficient zvýší na státem danou úroveň 3,5, k tomu navíc plánuje město přidat vyhláškou místní koeficient dva. Ve výsledku to bude znamenat zvýšení příjmů z daně z letošních 36 milionů korun na 86 milionů, což by mělo doplnit peníze, o něž Jablonec přijde v souvislosti se snížením podílu na sdílených daních.

Opatření obecné povahy by měli v červnu projednávat také ve stotisícovém Liberci. Vyšší zdanění průmyslových a obchodních podniků, které působí zvýšenou dopravní zátěž, by podle primátora Jaroslava Zámečníka mělo ročně do rozpočtu krajského města přinést dalších 40 až 60 milionů korun, ani to ale nepokryje výpadek příjmů ze sdílených daní, uvedl to pro ČTK. Podle záměru by měli vlastníci takových nemovitostí platit daň ve výši pětinásobku základní daně ve městě, vybrané peníze chce radnice použít přednostně na opravu silnic a mostů.

Aby mohlo opatření obecné povahy platit od 1. ledna 2025, musí ho města a obce schválit a elektronicky zaslat správci daně nejpozději do 30. června. Pro vyhlášku je čas delší, tu stačí zveřejnit ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů do 1. října.

Mohlo by vás zajímat: Zesnulý starosta dohlíží z tribuny stadionu na hrádecké fotbalisty. Jako mural

Zesnulého starostu Hrádku nad Nisou a dlouholetého předsedu místního fotbalového klubu Josefa Horinku připomíná mural. | Video: David Lejsek