Covid-19 neohrožuje jenom lidi, ale nákaza se projevila i u zvířat. Například v pražské zoologické zahradě ukázalo testování prováděné ze vzorků trusu pozitivitu na koronavirus u goril nížinných, dvou lvů indických či samce kočky krátkouché. O minimalizaci rizika nákazy usilují i v Zoo Liberec.
Liberecká zoologická zahrada se zatím s nákazou u chovaných zvířat nesetkala, u žádného z nich se žádné příznaky onemocnění neprojevily. Nejohroženější skupinu představují primáti, kteří bývají více než jiné druhy náchylní na přenos respiratorních onemocnění. „V pavilonu opů jsme z toho důvodu ihned v počátcích pandemie zavedli přísný bezpečnostní režim. Ošetřovatelé na úsek vstupují po důkladné dezinfekci rukou a po úseku se pohybují zásadně v rouškách a respirátorech,“ přiblížil opatření ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.
Dále je krmivo pro zvířata připravováno v rukavicích. Většina chovu v zoo navíc probíhá nekontaktně, ani chovatelé se až na výjimky nedostávají do přímého kontaktu s chovanými zvířaty, což riziko přenosu infekce výrazně eliminuje. „S ohledem na nová vládní nařízení momentálně zavádíme povinné pravidelné testování našich zaměstnanců,“ dodal Nejedlo.
I přes uzavřené brány se život v liberecké zoo nezastavil a běží dál. V šest hodin ráno přichází první zaměstnanci, kteří se starají o přípravu celodenních krmných dávek pro všechna zvířata. O dvě hodiny později je pracovníci z technického úseku rozvážejí na jednotlivé úseky, kde si krmivo přeberou chovatelé. Ti mají dále na starost celodenní péči o své svěřence včetně kontroly zdravotního stavu a úklidu ubikací a výběhů.
„Jiní zaměstnanci řeší například transporty zvířat, veterinární péči, ochranářské projekty, zahradnické práce, údržbu areálu, marketing nebo účetnictví. Pracovníci Divizny zase připravují vzdělávací programy pro školy i veřejnost, v Arše se starají o zvířata v nouzi,“ podotkla mluvčí zoo Barbara Tesařová s tím, že škála aktivit, kterou denně zoologická zahrada zajišťuje, je opravdu pestrá. Zoo se nadále setkává s podporou ze strany veřejnosti. Lidé si kupují virtuální vstupenky či předměty na e-shopu.
Obecně platí, že stejně jako lidé pozorují zvířata, tak i zvířata sledují návštěvníky, kteří pro ně mohou být určitou formou zpestření. Například šimpanzi nebo lachtani s návštěvníky často různě interagují. Nyní však veřejnost do zoo nesmí. „Díky důkladné každodenní péči našich chovatelů zvířata nijak nestrádají,“ zdůraznila Tesařová. Pravidelně zde pro zvířata připravují i různý enrichment, tedy obohacování života prostřednictvím speciálních „hraček“.
Nejen koronavirus ohrožuje zvířata. V únoru testy prokázaly nákazu ptačí chřipkou u pěti uhynulých labutí nalezených u jezera Velký Písečák v Příšovicích. „Zatím situaci považujeme za klidnější, kromě labutí nemáme žádný další pozitivní kus. Od drobnochovatelů drůbeže nejsou hlášeny žádné podezřelé úhyny či zdravotní problémy,“ osvětlil ředitel Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta s tím, že v okolních krajích ohniska přibývají.
V Zemědělském obchodním družstvu (ZOD) Brniště po potvrzení výskytu ptačí chřipky v kraji nemuseli přijmout žádná zvláštní zvýšená bezpečnostní opatření. Systém chovu mají od počátku nastavený tak, aby rizika minimalizovali. Drůbež chovají na uzavřených halách, ventilační otvory jsou opatřeny sítí tak, aby se zamezilo vniknutí volně žijících ptáku do hal. Slámu na podestýlání používají z vlastních zdrojů, je uskladněna v zasíťované hale. „Jedno z mnoha důležitých opatření je dodržování zoohygieny, vstupy do jednotlivých hal jsou vybaveny dezinfekčním roztokem jak na boty, tak na ruce. V chovu se provádějí pravidelné kontroly ze strany státní veterinární správy,“ řekl vedoucí střediska chovu krůt v ZOD Brniště Martin Tahadlo.
Ten si dodnes vzpomíná na rok 2017, kdy se v kraji objevilo několik ohnisek ptačí chřipky. „Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsme se nebáli, ale apelovali jsme na personál, aby dodržoval všechna nastavená opatření. Jedná se o přírodu a stát se může cokoli, ale snažíme se tato rizika co nejvíce minimalizovat,“ dodal.